Načítání obsahu, prosím počkejte

Co stojí za zvláštní psí chůzí po špičkách?

6. 7. 2022 – 11:55
0
Co stojí za zvláštní psí chůzí po špičkách? Největší sklony k podivné formě tiché chůze mají prý bulteriéři. Ilustrační snímek. | zdroj: Pixabay

Řada chovatelů domácích zvířat si všímá, že jejich mazlíčci mají některé podivné projevy. Platí to i pro psy, o jejichž jednom zvláštním chování chceme hovořit. Anglicky se nazývá „trancing“ nebo „ghostwalking“, česky tedy řekněme něco jako „strnulá“ či „duchařská“ chůze. Možná by ale bylo lepší nazývat tento zvláštní pohyb chůzí po špičkách, protože ze všeho nejvíc připomíná opatrné našlapování.

Tento způsob pohybu se nevyskytuje u všech psů, a proto možná ne všem chovatelům bude dobře známý. Dokonce se někdy objevuje nesprávná informace, že se vyskytuje pouze u bulteriérů. Jde každopádně o zvláštní projev, který když se u psa objeví poprvé, může působit nejen směšně, ale možná i trochu mrazivě.

Jde v podstatě o to, že ve chvíli, kdy zvíře prochází pod nějakou převislou překážkou – větvemi rostlin, závěsem, okrajem ubrusu atd. – tak celé ztuhne a po chvíli začne našlapovat velmi podivně. Skoro jako by bylo v nějakém transu, opatrně klade nohu před nohu, našlapuje jako po špičkách a hýbe se mimořádně pomalu. Skoro jako by se pes plížil pryč, byl agent na tajné misi nebo nad něčím usilovně přemýšlel. Pokud si stále nejste jistí, o jaký typ pohybu se jedná, pak se dá online najít řada videí, kde heslo „dog trancing“ napoví víc.

Někdy se objevuje nesprávná informace, že tento pohyb se vyskytuje pouze u bulteriérů. Právě internetová videa ale ukazují, že škála tiše našlapujících plemen je mnohem širší. Snad jsou k takovému chování bulteriéři náchylnější, žádná statistika nebo odborná studie na toto téma ale neexistuje.

O záchvat nejde

Někdy může být psí našlapování vnímáno pouze komicky. Je ale pravda, že jde o natolik nepřirozený pohyb, až nepřekvapí obavy chovatelů, zda se nejedná o nějakou formu nervového záchvatu. Je pravda, že ve velmi vzácných případech by se podobně nějaké neurologické problémy projevovat mohly, například kdyby pes trpěl náhlými poruchami zraku a musel se soustředit na mizící obraz v mozku. Takových situací ale bude naprosté minimum. Že v případě tichého našlapování většinou nejde o žádný záchvat dokazuje reakce, když na psa zavoláme. Ne vždy chování zanechá, obzvlášť když našlapuje velmi soustředěně. Ale často mrkne pohledem, zahýbe ušima a podobně. Také před a po epizodě s „duchařským našlapováním“ se nijak nemění chování, vyčerpání ani zdraví zvířete.

Dokonce se někdy zdá, že psi si tento stav užívají a reagují trochu naštvaně, když je rušíme. Tiché našlapování většinou trvá jen pár minut a hned po něm pes reaguje vesele na lidskou přítomnost, jako by o nic nešlo. Vše tedy hovoří proti neurologické poruše. Je to tedy snad porucha chování? Případně najdeme i obavy chovatelů, zda to není předzvěst nějaké budoucí obsesivně kompulzivní poruchy či něčeho podobného. To může mimo jiné souviset s tím, že zrovna zmiňovaní bulteriéři mají k podobným poruchám vyšší sklony. Podle všeho ale ani tento směr uvažování není správný, i když ano – teoreticky by pes s obsesivní poruchou mohl podobné chování kompulzivně vyhledávat, pokud v něm probouzí libé pocity.

Zajímavé je, že někteří chovatelé si všimli, že pokud k nim domů přibyl nový pes, a starší měl k tomuto chování sklony, začal jej mladší po čase napodobovat. To by znamenalo, že tiché našlapování může být naučené chování. Pak by šlo jen o zvláštní libůstku, cosi co je psovi příjemné, nám to nedává moc smysl, ale ničemu to neškodí. Ne všichni našlapující psi ale měli možnost se to někde naučit.

Nijak neškodí

Jasná odpověď na otázku, o jaký fenomén se tedy vlastně jedná, stále nemáme. Lze snad ale bezpečně říci, že nejde o poruchu chování ani zdraví. Také to není nijak škodlivá záležitost, spíš zvláštní individuální projev, srovnatelný s tím, když si například jiní psi oblíbí krkolomnou odpočívací polohu nebo bezdůvodně konkrétní kout zahrady považují za obzvlášť zajímavý. Snad jde uvažovat tím směrem, že tiché našlapování probouzí jakési lovecké instinkty a soustředění – nezapomínejme na prvek „pod něčím se při našlapování jako že schovávám“.

Soustředěný tichý pohyb, zrak pevně upřený, tělo zvláštně napjaté. Možná pes zažívá nějaké příjemné pocity podobné tomu, jako když se člověk začne detailně soustředit při sledování ruční práce řemeslníka nebo tahů malíře. Psi si svoje tajemství prozatím ponechávají – a připomeňme, že celá řada z nich se takto ale nechová. Pokud ale u svého mazlíčka podobné projevy sledujete, pak není důvod k panice. Každý tvor má nárok se někdy chovat trochu ujetě.

Zdroje:  Vlastní , thesprucepets.com

Nejnovější články