Načítání obsahu, prosím počkejte

Co dělá králík na Měsíci?

Co dělá králík na Měsíci? Ilustrační snímek | zdroj: La_Petite_Femme@pixabay.com

Do lidských pověstí a legend pronikla celá řada různých zvířat. Tu pro své archetypální vlastnosti, tu pro svou podobu, onde jako alegorie lidí. Vyberme z té myriády příběhů jeden jediný a podívejme se na něj blíže. Jde o příběh o Nefritovém králíkovi na Měsíci a jde o jednu z nejznámějších a nejvlivnějších legend staré Číny. 

Na počátku legendy byla asi zdánlivá podobnost siluety takzvaných moří na měsíčním povrchu se siluetou králíka. Zajímavé je, že králík žijící na Měsíci se objevuje i v legendách starých Mayů a navzdory analýzám se nepodařilo prokázat, že by existoval nějaký prehistorický vliv asijských legend a pozdějších jihoamerických. Staří Číňané i Mayové si zkrátka králičí siluety na Měsíci všimli nezávisle na sobě. Číňané navíc siluetu domysleli dále a přidali do příběhu ještě hmoždíř, který má králík u sebe.

Králík žijící na Měsíci a tlukoucí neustále do hmoždíře se poprvé objevuje už v básních dynastie Chan ve 3. století př. n. l. Přesněji se tedy v té době ještě mluví o zajíci, neboť králík se objevil v Číně později. Králík je nazýván nefritovým či zlatým a slovní spojení "nefritový králík/zajíc" pak bylo v literárním jazyce synonymem pro měsíční těleso. Objevuje se verš "na Měsíci zajíc marně stlouká lék" – stopa nějakého zaniklého příběhu.

Později se v čínském folklóru etabloval ucelený obraz bílého králíka (už ne zajíce), který stojí pod skořicovníkem na zadních a tluče a tluče vonné bylinky, stále bez výsledku. Tento motiv se rozšířil celým Dálným Východem a vytvořil celou řadu lokálních variant – najdeme jej tak v umění od Vietnamu, přes Čínu a Koreu, až po Japonsko.

Jak se králík dostal na Měsíc

Nejvlivnější – ale ne jediný – asijský příběh o tom, jak se králík dostal na Měsíc, vychází z buddhismu. Opice, vydra a králík se prý vždy při úplňku věnovali milosrdenství, aby dosáhli osvícení. Jednou k nim přišel hladovějící poutník a prosil o jídlo. Opice mu donesla spoustu ovoce, vydra nachytala hromadu ryb. Králík ale uměl jen sbírat trávu, a tak se vrhnul do ohně, aby poutníkovi nabídl alespoň své tělo. Ukázalo se však, že to není obyčejný poutník, ale jeden z vládců nebes, který byl tak pohnut králíkovou obětavostí, že jej nespáleného vynesl na Měsíc k věčné slávě a nesmrtelnosti. Později se příběhy shodovaly, že králík ve svém hmoždíři tluče bylinky pro nesmrtelné – pro ty, kdo dosáhli osvícení.

Králík se pak objevuje v různých dalších mýtech, často jako vedlejší postava. V příbězích o čínské bohyni měsíce Chang’e se uvádějí různé varianty, jak se tato dívka dostala na Měsíc a stala jeho vládkyní. Vždy se ale dodává, že králík je jí tam dobrým přítelem. Ve slavném příběhu Cesta na západ, známém také jako legenda o Opičím králi, je zmíněno to, že Opičí král musel s měsíčním králíkem bojovat. To byl oblíbený motiv pozdějších japonských grafických listů.

Variant příběhů o měsíčním králíkovi bychom našli celou řadu – Asie je velká a mýtů pojme hodně. To, že jde o příběhy stále živé a oblíbené – všem kulturním otřesům moderní doby navzdory – vypovídá i to, že v anketě o pojmenování prvního čínského lunárního vozítka drtivě vyhrálo jméno Jü-tchu: Nefritový králík.

Zdroje:  vlastní

Nejnovější články