Načítání obsahu, prosím počkejte

Začínáme s hady: Jak zařídit terárium

11. 12. 2019 – 8:34
0
Začínáme s hady: Jak zařídit terárium Ilustrační snímek | zdroj: Pixabay

Mezi exotickými mazlíčky patří hadi k těm nejoblíbenějším. Běžné druhy nepatří mezi náročné na chov, je ale pravda, že třeba takový křeček má na svou klec o něco menší nároky. Podívejme se tedy, čím jsou hadí obydlí specifická a jak je připravit tak, aby byl náš plaz co nejspokojenější. Samozřejmě, nároky na terárium se mění dle jednotlivých druhů, pokusíme se proto rady zevšeobecnit.

Hady chováme v teráriích, tedy ve skleněných nádobách. Chov v klecích není vhodný z několika důvodů – špatně se v nich udržuje stálá teplota a vlhkost, profukují a navíc vynalézaví hadi dokážou překvapit tím, jak úzkou škvírou se protáhnou. Velikost terária musí vyhovovat předpokládané velikosti toho kterého druhu. Například pro užovku červenou, která dorůstá 140–200 cm, se doporučují rozměry 100 x 40 x 40 cm. Hadi jistě ocení i terárium větší, než jsou jejich potřeby, musíme ale počítat s potřebou vyhřívání. Terárium musí být vždy pevně přikryté, jednoduše položené víko hady nezastaví.

Podle charakteru terária lze určit tři druhy: pouštní, tropické a paludárium. V pouštním teráriu vytváříme suché prostředí pomocí písku a suchých větví, úplně se vyhýbáme rostlinám (až na sukulenty).

Velká většina běžných druhů má raději prostředí vlhké a těm slouží právě terárium tropické. V něm je potřeba udržovat stálou vlhkost. Podložím jsou materiály jako rašelina, kokosové vlákno či kůra, samozřejmostí by měly být zelené větve k prolézání. Obvykle se takové terárium osazuje řadou vlhkomilných rostlin.

Paludárium je pak takové "tropické terárium plus". Jeho součástí je totiž jezírko, které slouží hadům ke koupání a zároveň výrazně přispívá k vlhkému prostředí. Některé z nejběžnějších druhů, jako užovka červená či krajta královská, si jezírko vyloženě užívají a rády v něm leží a odpočívají.

Jak na vyhřívání

Klíčovým prvkem hadího terária je jeho vyhřívací mechanismus. Ten může být v podobě žárovky či vyhřívací podložky. Zdroj tepla ale musí být chráněný tak, aby se o něj had nemohl popálit. Součástí by měl být i teploměr, protože teplota musí být regulovaná a udržovaná v dané hladině (lišící se druh od druhu).

Obecně platí, že by teplota neměla klesat pod 28° C, přímo pod zdrojem může mít i 40 °C a simulovat tak hadům vyhřívání na přímém slunci. Ideálem je mít v teráriu různé tepelné zóny, aby had sám, stejně jako v přírodě, volil, kde se právě uvelebí. Vedle vyhřívací žárovky je nutné mít i samostatné osvětlení. Mělo by jít o bílé světlo se složkou UVB záření.

Pouhým postavením terária práce teprve začíná. Je potřeba denně kontrolovat pitnou vodu, vlhkost (je dobré se spolehnout na vlhkoměr), teplotu a plynulost vyhřívání. Podestýlku měníme dle stavu (hadi moc nešpiní), musíme ale pravidelně kontrolovat větve, kameny a další prvky, zda se nám nešíří v teráriu plísně, či zda jsme si tam s nimi zvenčí nezanesli nějaké roztoče.

Odměnou za všechnu tu práci nám ale bude spokojený, zdravý had – a ti dovedou nejen uhranout, ale získat si i lidské srdce jako jakýkoliv jiný mazlíček.

Zdroje:  Vlastní

Nejnovější články