Pojem „ridgeback“ se objevuje celkem u tří plemen – u ridgebacka thajského, rhodéského a někdy i u vietnamského phuquoc. Tito psi nejsou navzájem příbuzní, mají ale jeden specifický rys, zvláštní rýhu (anglicky „ridge“) na zádech, kterou tvoří pruh srsti rostoucí opačným směrem než zbytek chlupů. Označení rhodéský pak, jak jsme naznačili, odkazuje k zemi původu. Rhodésie byla historický region jižní Afriky, její jižní část se víceméně kryje s dnešním Zimbabwe a malou částí Jihoafrické republiky.
Původ plemene přitom sahá až k původním domorodcům z jihu Afriky. Holanďané obchodující v 17. století v tomto regionu zmiňují, že kmen obývající Kapský poloostrov používá polodivoké psy, kteří jsou nelítostnými a ostrými hlídači. Jejich typickým rysem měl být právě pruh obrácených chlupů.
První holandští kolonisté pak po desítky let chovali jako strážce stád psy místního původu. Později se ovšem do regionu dostala řada plemen evropských a docházelo k neřízenému křížení, takže přesný původ dnešního ridgebacka není zcela odhalený. V chovu psů se ale upevňovaly žádoucí vlastnosti a rhodéský ridgeback byl na přelomu 19. A 20. století nejen skvělý hlídač stád dobytka, ale také dobrý lovecký pes.
Dodnes se traduje, že dokázal skolit i lva. To sice není pravda, psi ale byli cvičeni k zadržování lvů a hlasitému volání ozbrojeného lovce. Lovci také používali malé smečky těchto psů ke strhávání gazel a antilop. Stejně tak farmářům pomáhali zabíjet divoká prasata a paviány škodící na pozemcích.
Výborný rodinný pes
První standard plemene byl vytvořen v roce 1922 v Jižní Rhodésii, tedy v dnešním Zimbabwe. Do samotné Británie se dostávají jen o pár let později, v USA se objevují v 50. letech. Podle dostupných zpráv se první rhodéští ridgebackové začali v Československu chovat na konci 80. let. Dnes je tento pes rozšířený v podstatě celosvětově a jeho vazby na africkou domovinu tak nejsou už tak silné.
Psi dorůstají výšky asi 61 až 69 cm při hmotnosti 32 až 39 kg. Má velmi dobré svalstvo a celkově atletický vzhled. Ten podtrhuje masivní hřbet, silné tlapy a pronikavý pohled. Proto se někdy uvádí, že pes dokáže působit skoro až výhružně, ačkoliv povahu agresivní nemá. Nejvýraznějším rysem vzhledu ale zůstává hřebínek či rýha obráceně směřujících chlupů na zádech. Má krátkou, hustou a hladkou srst, obvykle souvisle hnědě zbarvenou, vzácněji s černou maskou.
Jak jsme uvedli, dnes tito psi patří mezi oblíbené společníky. Mají věrnou a inteligentní povahu, a ačkoliv si drží odstup od cizích, ke svým lidem bývají velmi přátelští. V povaze ridgebacků se většinou neobjevuje agresivita, přesto potřebují dobrý výcvik a pečlivou výchovu, proto je dobré poznamenat, že nejsou vhodnými psy pro začátečníky.
Spokojený a dobře socializovaný pes ale ukazuje, že i v těle svalnatého psího atleta se může ukrývat něžná duše. Velmi špatně snáší zlé zacházení, naopak ale lásku své rodiny intenzivně oplácí. Rhodéský ridgeback je tak jak výborným rodinným psem pro zkušené chovatele, kteří mu mohou věnovat dostatek času, tak skvělý hlídač. Ostatně, plemeno, které se kdysi nezaleklo ani lvů, si při obraně milovaných lidí dokáže poradit v podstatě s čímkoliv.
Vstoupit do diskuze (0)