Načítání obsahu, prosím počkejte

'Král teriérů' erdelteriér: Hravý milovník dětí a hrdina z bitevních polí

7. 2. 2021 – 7:21
0
'Král teriérů' erdelteriér: Hravý milovník dětí a hrdina z bitevních polí Erdelteriér | zdroj: Profimedia.cz

Jen málokteré plemeno má všestrannější využití než erdelteriér. Původně lovec vyder se při správném vedení uplatní i jako pracovní a služební pes u policie či armády. Je skvělým hlídačem a zároveň milovníkem dětí, od kterých si nechá líbit snad cokoli. Potřebuje pohyb, nesnáší však samotu a drsné zacházení.

Erdelteriér byl vyšlechtěný v polovině 19. století v Anglii v hrabství Yorkshire, v údolí řeky Aire. Odtud také pocházejí jeho název – airedale teriér, počeštěle tedy erdelteriér. Pes byl šlechtěn jako univerzální plemeno se specializací na lov vyder a drobných hlodavců žijících v tocích řeky. Po úvodních zmatcích s názvoslovím byl pes v roce 1884 zapsaný do plemenné knihy „Kennel Club Stud Book“ a o osm let později vznikl Old English Terrier Club, který založil první standard plemene.  

Plemeno si velmi rychle získalo oblibu nejen jako lovecký pes, ale pro svou poslušnost, inteligenci a houževnatost jako pracovní pes. Během první světové války byli erdelteriéři často využíváni jako váleční psi – sloužili jako kurýři, přenášeli potraviny či munici přes frontu a především pomáhali na bojišti vyhledávat raněné vojáky.

Díky jejich statečné službě na bitevním poli po válce jejich popularita rychle rostla a našli využití jako služební psi u policie a armády. Postupně je však na těchto postech vystřídali němečtí ovčáci, a tak se z nich stali hlavně rodinní společníci.

V posledních letech není plemeno tak často k vidění, u nás mezi jeho známé chovatele v minulosti patřili například prezident Edvard Beneš, ministr zahraničí Jan Masaryk, nyní je chová třeba současný ministr dopravy, průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Erdelteriéři jsou velmi společenské plemeno, na svou rodinu jsou silně fixovaní, delší samotu špatně snáší, budou trpět a s nimi sousedé i vybavení domu. Jsou výbornými rodinnými psy, milují děti, a to i cizí. K cizím dospělým lidem jsou však nedůvěřiví, zdrženliví a ostražití, nikoli ale zbytečně útoční. Pokud někdo rodinu ohrozí, jsou ochotní při její obraně položit i vlastní život. Protože jsou to původem lovečtí psi, nesnesou se s jinými zvířaty – vůči ostatním psům jsou dominantní a jiná domácí zvířata vnímají jako kořist.

Jsou to velmi inteligentní, byť trošku tvrdohlaví psi, kteří mají výbornou paměť. Až do pozdní dospělosti si ponechávají štěněčí hravost a nadšení. Mají nevyčerpatelnou zásobu energie, gaučáka z nich neuděláte, bez pořádného proběhnutí budou trpět. Jsou proto ideální i pro psí sporty.

Rádi se učí, ale při náročné drezuře a neustálém opakování jednoho povelu se začnou nudit a přestanou spolupracovat. Výchova tak musí být sice důsledná, ale vlídná, ideálně formou hry. Rozhodně bez agrese a fyzických trestů, které se mohou obrátit v averzi, až agresi vůči chovateli.

Největší z teriérů

Erdelteriér je středně velké plemeno, mezi teriéry největší, i proto bývá označován jako „král teriérů“. Psi dosahují kohoutkové výšky 58 až 64 cm, feny pak 56 až 59 cm, váha se pohybuje mezi 20 a 28 kilogramy. Erdelteriér je rovnoměrně osvalený, atleticky stavěný, s kompaktní kvadratickou stavbou těla. Hlava je dlouhá a úzká s trojúhelníkovýma ušima sklopenýma dopředu.

profimedia-0413577948 Srst se nekartáčuje, ale trimuje, tedy protrhává. | zdroj: Profimedia.cz

Pro erdelteriéry je typická jejich srst, která je tvrdá, drátovitá, tuhá a mírně zvlněná, má hustší a kratší podsadu. Uznávaná je jen jedna barevná podoba, a to světle hnědý podklad s černým sedlem. Plemeno nelíná, odrostlá srst se ale musí alespoň jednou za dva měsíce trimovat, tedy protrhávat. Vyžaduje to cvik a opatrnost, navíc je to časově náročná činnost, pokud si tedy na to sami netroufáte, svěřte psa do rukou profesionálního salonu.

Kromě péče o srst a potřeby pohybu nejsou erdelteriéři příliš nároční společníci. Jsou to poměrně zdraví psi, i když se u nich můžete v pozdějším věku setkat s dysplazií kyčelního kloubu, byť ne tak často jako u jiných velkých plemen. Dožívají se průměrně třinácti let.

Zdroje:  Vlastní

Nejnovější články