Načítání obsahu, prosím počkejte

Jak se z divokého koně stal věrný souputník člověka?

Jak se z divokého koně stal věrný souputník člověka? Jezdec na koni (skalní kresby ve Val Camonice staré až šest tisíc let před naším letopočtem) | zdroj: Profimedia.cz

Koně známe napříč celou námi zaznamenanou historii. Věděli jste ale, že všechna dnes známá plemena koní jsou nepůvodní a šlechtěná člověkem? A to dokonce i ohrožený druh Koně Převalského?

Známé zvíře s neznámým původem

I dnes v 21. století s pokročilými metodami studia DNA je velmi obtížné určit, kdy nastal přerod z původních druhů divokých koní na druh zdomácnělý. To je dáno jednak tím, že nám žádný původní druh není známý. Navíc je taky docela jisté, že na počátku byl rozdíl mezi chovaným a divokým koněm po tělesné stránce minimální.

První dochované známky o soužití člověka s koňmi se nacházejí na východě, přesněji ve střední Asii, ve stepích mezi Ukrajinou a Kazachstánem. Koně tam člověk využíval už před asi šesti tisíci lety. V Evropě až o dva tisíce let později. Je velmi zajímavé, že koně nebyli ochočeni a využíváni na jednom místě, nebo jen několika málo místech, jako třeba krávy a psi.

V období po neolitické revoluci se kůň začíná využívat v podstatě na celém území Asie, blízkého Východu i v Evropě. DNA těch dnešních nám ukazuje, že domestikace probíhala mnohokrát v různých krajinách světa. Kůň je jedním z největším míšenců zvířecí říše. 

Ke zmíněnému a ohroženému Koni Převalského: I v jeho případě jde o míšence, jehož předci byli mnohokrát domestikováni. Nejspíš byli ochočeni a později se dostali zpátky do přírody, kde se zpětně přizpůsobili životu v divočině. Jde ale o jeden z biologicky nejstarších a nejautentičtějších dochovaných druhů. Jsou to žijící encyklopedie svého zvířecího druhu.   

Nejprve se jedl, později dominoval na bojištích

Mohli bychom si myslet, že kůň odpradávna sloužil k přepravě. Ale to není pravda. Zprvu obyvatelé koně ve stepích vybíjeli, protože žrali potravu jejich dobytku. Teprve později lidé zjišťují, že i koně lze dobře využít. Je to docela nenáročné zvíře, které se dá jíst, dojit a používat jeho kůže k výrobě. V oblastech Kazachstánu se ostatně dodnes vyrábí kumys, alkoholický nápoj z kobylího mléka.

Přirozená výdrž a síla koní se začíná využívat až mnohem později, v době, když už jde o běžné zvíře, které vlastní kdejaká rodina, či kmen. Z chovných zvířat se tak stávají tahači a oráči. A ještě o mnoho později začínáme využívat jejich rychlost k přepravě a boji.

Do bitev se ale nezapojují, jezdectvo je poměrně moderní záležitost, spíš slouží k rychlému pohybu jednotek na bojišti. Jakmile však některý národ začal koně tímto způsobem využívat, došlo k jeho rychlé expanzi. Kůň se stal pro dějiny nepostradatelný.

Zdroje:  Vlastní

Nejnovější články