Plemeno bylo vyšlechtěno v USA, jeho rodová linie navazuje na tradici středověkých, dnes vyhynulých psů z Anglie zvaných talbot. Kolonisté v Severní Americe s sebou z Evropy přiváželi velké lovecké psy, například bloodhoundy a foxhoundy a dále je šlechtili. Tak vzniklo americké plemeno black and tan Virginia foxhound, ze které se černo-tříslový coonhound oddělil.

Účel šlechtění psa popisuje jeho jméno – zatímco foxhound pomáhal při lovu lišek (fox = liška), coonhound byl speciálně určen k lovu mývalů (raccoon = mýval). Americká asociace AKC rozpoznává šest plemen coonhoundů, black and tan coonhound byl první, který dosáhl mezinárodního uznání – už v roce 1945. Ostatní lovci mývalů si museli počkat až do roku 2010.

U nás se toto plemeno objevilo asi po roce 2010, první registrovaný vrh štěňat byl v roce 2012. Dnes v Česku existuje několik chovných stanic. Black and tan coonhound je tedy u nás, a vlastně obecně v celé Evropě, plemeno dosti vzácné, nikoliv však zcela neznámé.

Lovec mývalů

Jsou to mohutní, silní psi, kteří podle standardu FCI dorůstají výšky 63–69 cm (feny 56–63 cm). Feny jsou u tohoto plemene snadno rozpoznatelné, protože bývají nápadně lehčí. Pes má poměrně dlouhé nohy, je výrazně osvalený a vyznačuje se pevným postojem. Nápadným rysem jsou velké svěšené uši, které ale často bývají příčinou zdravotních problémů. Celé tělo coonhounda kryje krátká, hustá srst s podsadou, která skvěle izoluje. Barvy naznačuje jméno plemene – černá s hnědým pálením.

Coonhound v sobě zvláštním způsobem spojuje kvality lovce a dobrého společníka. Je to tvor, který potřebuje dostatek pohybu a který navzdory mohutnému vzezření oplývá spoustou energie a aktivity. Dovede být tvrdohlavý při výcviku, špatně snáší jiná zvířata, protože snadno podléhá svému loveckému pudu. Při lovu na mývaly se navíc používá technika, kdy pes zažene kořist na strom a hlasitým štěkáním volá člověka – i toto hlasité štěkání může být na obtíž.

Zároveň má ale coonhound k lidem přátelskou, klidnou a překvapivě mírnou povahu. Svému člověku je velmi oddaný a umí být přítulným mazlíčkem. Jen hravostí tolik neoplývá a většinou v rodině poslouchá a respektuje jen jednoho člověka. Zároveň se ale udává, že s dětmi vychází dobře a je velmi trpělivý.

Coonhound je plemenem spíše pro zkušenější chovatele. Jelikož se ale u nás jedná o v podstatě exotické plemeno, zabývají se jeho chovem hlavně skuteční nadšenci, kteří vědí, co od psa čekat. Je vhodný pro aktivní lidi, kteří mu mohou poskytnou dostatek prostoru a pohybu. Jistou nevýhodou může být náročnější péče o čistotu a zdraví jeho velkých uší. Při výcviku pak potřebuje pevnou, zkušenou ruku. Na druhou stranu se jedná o psa, který si srdce lidí svou přívětivou povahou umí získat. Coonhound tak zůstává psem, který je pořád ve své domovině hojně užíván jako lovecký, stále více ale opanuje i pozici rodinného společníka a mazlíčka.