Načítání obsahu, prosím počkejte

Barnard límcový - nenáročný, ale hlavně tichý papoušek

Barnard límcový - nenáročný, ale hlavně tichý papoušek Barnard límcový západní | zdroj: commons.wikimedia.org (autor JJ Harrison)

Barnard límcový patří mezi poměrně hojné papoušky Austrálie. Často jej nacházíme i v domácích chovech, ani u nás není vzácností. Protože jde ale o středně většího ptáka, obvykle se s ním setkáme ve větších venkovních voliérách a ne v bytových klíckách.

Podobně jako u některých jiných papouščích druhů, i u tohoto vznikl jistý taxonomický zmatek. V rodu Barnardius se rozlišovaly dva druhy, vzhledem k jejich dlouhotrvajícímu vzájemnému křížení se dnes ale uvádí, že celý rod má jen jediný druh – barnarda límcového. Na druhou stranu má ale tento papoušek kvůli geografickému rozprostření výrazné poddruhy, které někdy chovatele vedou k tomu, že druhů barnardů je snad víc. A aby nebylo zmatků dost, některé zdroje hovoří o poddruzích třech, jiné uvádí čtyři: barnard límcový jižní, větší, západní a klonkurský

Ve volné přírodě se vyskytují v jižní, střední i západní Austrálii. Jsou dosti početní a ani nepožívají zvláštní ochrany. Jde tak o jeden z nemnoha endemických druhů Austrálie, který není označený žádným stupněm ohrožení. V západní Austrálii mu ale velmi agresivně konkuruje druh lori horský, který je v tomto regionu považovaný za invazivní, ač se jinak v Austrálii vyskytuje i přirozeně.

V přírodě žijí v párech či malých skupinkách, obývají otevřené či málo zalesněné oblasti. Mají rádi plody stromů, semena i ovoce, dokonce sají i nektar z květů. Jsou poměrně častými návštěvníky na ovocných plantážích, kde ale nepůsobí větší škody.

Barevné odlišnosti

Je to středně velký papoušek, měřící kolem 33 centimetrů i s ocasem. Jeho základní barvou je zelená a všechny poddruhy mají typický žlutý kroužek na krku (límec), křídla jsou obvykle zbarvená modrozeleným žíháním. Jednotlivé poddruhy se dají podle barvy dobře odlišit, často ale dochází ke křížení, které rozdíly stírá.

Poddruhy jižní a větší mají typicky černou hlavu, záda a křídla jsou leskle zelená, krk a hruď modrozelená. Liší se od sebe tím, že bernard límcový jižní má žluté břicho, zatímco bernard lícový větší zelené. Mimo toho je druhý jmenovaný zdobený také výrazným červeným ozobím, které jižnímu poddruhu chybí.

Zbývající dva poddruhy se vyznačují výrazně zelenými lícemi a "čepičkou", stejně jako našedlým zbytkem hlavy. Západní poddruh je zelený s nepravidelným žlutooranžovým žíháním břicha, zatímco klonkurský je světle zelený se nažloutlými pásy přes břicho.

Pozor na dřevo

U nás byl jejich chov prvně popsán už ve 40. letech, první mláďata byla odchována v roce 1976. Dnes jde o poměrně běžného papouška. Je ovšem určen chovatelům, kteří jsou schopní jim poskytnout větší voliéry. Jinak jsou v podstatě nenároční a v jídle nevybíraví, zvláštním rysem je snad jen to, že rádi zobou a loupou dřevo, takže pokud nechceme mít voliéru zničenou, je potřeba jim dodávat pravidelně čerstvé větvičky.

Mezi chovateli jsou oblíbení pro svou v podstatě tichou a klidnou povahu (v rámci papouščích norem, pochopitelně). V posledních letech se daří šlechtit i neobvyklé barevné mutace, kvůli kterým roste jejich obliba mezi vystavovateli. Není to sice velký mazlíček, lidská společnost mu ale nevadí a umí se přátelit.

Barnard límcový je příkladem papouška, který sice zdánlivě nevyniká zázračnými schopnostmi učení se nebo extrémní dlouhověkostí, ale přitom je to oblíbený druh, který uspokojí jak náročné, tak začínající chovatele.

Zdroje:  Vlastní

Nejnovější články