Sup bělohlavý (Gyps fulvus) je velký jestřábovitý dravec. Je velký 95-110 cm, rozpětí křídel má 230-265 cm. Žije v Asii, Africe, Evropě. Žije hlavně v horách a vyskytoval se také v Alpách. Supi bělohlaví pátrají v malých hejnech po zdechlinách. Nad jídlem vydrží kroužit i hodiny, aby se pak dostali k jídlu a spolu i s jinými zvířaty (např. hyenami) pak jedí zbylé maso. Živí se pouze masem a vnitřnostmi a kosti nechávají ležet. Ty pak rozbíjejí supi mrchožrouti a orlosupi. Zatímco většina supů má krk holý, olysalý, aby si zbytečně nepotřísnili krví opeření, supi bělohlaví mají krk porostlý jemným bílým peřím. Hnízdí ve skalách, samice snášejí obyčejně jen jedno vejce. Mláďata zůstávají v hnízdě do věku 4 měsíců a oba rodiče je krmí. Když mládata povyrostou létají s rodiči, ale nejedí tvrdé maso musí počkat až rodiče sní tvrdé povrchní maso a až pak se mohou pustit do jídla. supy se řadí mezi orli řad jestřábovití mrchožraví. Jsou velmi čistotní a dlouhé krky mají k tomu aby mohly prostrčit hlavu i do těch nejmenčích mís nebo dir v mršině. Nevadí jim žádné maso pochutnají si i na plesnivém kousku masa díky bakteriím v jejich žaludku.