Perlička domácí
- Známé také jako:
- perlička kropenatá domácí
- Latinský název:
- Numida meleagris f. domestica
- Délka:
- 53-63 cm
- Hmotnost:
- 1,5-2 kg
Perlička domácí (Numida meleagris f. domestica) pochází z Afriky, dnes je však rozšířená po celém světě. Historie perličky domácí, jejímž předkem je perlička kropenatá, začala ve starém Řecku, kam se zřejmě dostala z Egypta v 5. století př.n.l. Byla oblíbeným obětním ptákem a používala se k zápasům, pořádaným na počest zemřelých. Na přelomu letopočtu se perličky chovaly i v Římě, a to především k jídlu, přestože jejich maso má typickou zvěřinovou příchuť. Jak v Řecku tak i v Římě zanikl chov perliček v prvních stoletích našeho letopočtu. Znovu se perličky objevily až ve středověku, když je v 15. století přivezli Španělé z Afriky. Brzy se pak rozšířily po zemích západní Evropy, a také do Ameriky. Byly vysazeny i na mnoha ostrovech (Kapverdské ostrovy, Asunción, Sv. Helena, Kuba, Jamajka, haiti), kde ponechány osudu rychle zdivočely. Normálně zbarvená perlička domácí se od divokého předka příliš neliší, je jen o něco těžší a má větší laloky a přilbu. Také mezi pohlavími jsou jen nepatrné rozdíly. O plemenech se u perličky nedá mluvit, chová se však v několika typech zbarvení, například v bílém, perlově šedém, žlutě plavém, levandulově modrém, azurově modrém či fialovém. Nemá velký hospodářský význam, i když dává velmi chutná a hodnotná vejce, která lze skladovat až 11 měsíců. Perlička domácí se živí bylinami, semeny, hmyzem a také žížalami.
Rozmnožování
Délka inkubace je 24 - 28 dní. Samice snáší 6 -12 vajec v jedné snůšce. V průběhu roku snese asi 80 - 120 vajec.- Říše:
- živočichové
- Kmen:
- strunatci
- Podkmen:
- obratlovci
- Třída:
- savci
- Podtřída:
- letci
- Řád:
- hrabaví
