Mravenec černolesklý (Lasius fuliginosus) jak již z názvu vyplývá, je smolně černý a velice lesklý mravenec. Má velkou hlavu, která je v zadu hluboce vykrojena (hlava připomíná tvarem srdce). Charakteristicky zapáchá a je přezdívaný jako pěstitel hub stavějící si kartonová hnízda. Dělnice Délka těla 4-5 mm jedná se o neplodné modifikace samičky bez křídel. Tvoří nejpočetnější kastu v mraveništi zajišťující chod celého mravenčího státu. Dělnice shánějí potravu, starají se o potomstvo a chrání hnízdo. Samička (Královna) Pohlavní jedinec délky 5-7 mm s temenními očky. Je krátkodobě okřídlená, po páření si křídla ulomí, aby využila křídelní svalovinu pro získání energie na založení kolonie. Obvykle žije až 15 let. V ústní dutině má komůrku, v níž do nové kolonie odnáší zárodek houby, kterou tento druh pěstuje. Samec Okřídlený pohlavní jedinec dorůstající délky 3,5-5 mm. Žije velice krátkou dobu, po páření „svatebním letu“ umírá.

Výskyt

Hojně žijící denní druh vyhledávající suchá místa. Nejčastěji v listnatých a smíšených lesích, parcích, sadech hlavně v nížinách, ale stoupá i do hor. Rozšířen v celé Evropě dále oblasti Kavkazu, Sibiře, Číny, Japonska a části Indie.

Hnízdo (Mraveniště)

Nejčastěji v dutinách živých stromů vrb, topolů a dubů. Jako jediný druh u nás si staví podzemní kartonová hnízda (z dřevobetonu, směs hrubé dřevnaté drtě, hlíny slepená medovicí a sekrety vyloučenými z mandibulární žlázy). Zavěšená podzemní hnízda z dřevobetonu dosahují až délky 2 m pro tento způsob života jsou někdy označováni jako poddruh Dendrolasius (dendron = strom).

Založení kolonie a způsob života

V březnu královny kladou vajíčka, ze kterých se vylíhnou díky speciální potravě pohlavní jedinci (samci a samice). Krátce po vylíhnutí nastává doba páření (červen až červenec), tyto roje jsou značně početné. Při kopulaci samička získává sperma od více samců, které uschovává v semenné schránce a dle potřeby klade oplodněná nebo neoplodněná vajíčka po celý svůj život. Z neoplozených vajíček se líhnou dělnice nebo samičky a z oplozených vajíček samci. Velká část pohlavních jedinců se při „svatebním letu“ stává kořistí ptáků a dalších predátorů. Oplodněná královna shodí křídla a snaží se založit novou kolonii. Mravenec černolesklý vytváří monogynní (jedna královna), občas oligogynní společenství (malý počet královen). Samička tohoto druhu zakládá násilně hnízda podobně jako Formica rufa u druhů Lasius umbratus nebo Lasius mixtus, kdy vnikne do hnízda, usmrtí královnu a nastoupí na její místo. Kolonie těchto mravenců se dožívá i dvaceti let.

Potrava

Všežravý druh, lovící hmyz, část potravy tvoří výměšky ze žláz mšic a červců, takzvané medovice. Staví dokonce povrchové hliněné tunely (hlavně na dubech), chránící mšice před hmyzem a nepohodou. Zvláštností tohoto druhu je konzumace a pěstování hnědě sametové houbySeptosporium myrmecophilum, která je vyživována medovicí. Na rozdíl od známého mravence zahrádkáře Atta slouží pěstování této houby pouze jako doplněk stravy.

Symbiotické vztahy mravenců

Mravenec černolesklý vyhledává, stará se, chrání a rozšiřuje mšice. Na oplátku mšice poskytují mravencům velice výživnou medovici, slouží stejně jako dojné krávy u lidí. Dokonce pro ně staví "pavilonky", přenášejí je na nová místa a v zimě je chrání hluboko v mraveništi.

Zvláštnosti

Sousední hnízda jsou mezi sebou spojeny velice dobře udržovanými cestami, ze kterých mravenci odstraňují kamínky, větvičky a jiné překážky. Tyto cesty dosahují délky desítek metrů. Po čase se cesty zpřetrhají a jednotlivá hnízda se osamostatní. Mravenec černolesklý dovede vydávat zvuky (stridulovat), třením ostře rýhované destičky umístěné na spodní straně třetího článku zadečku. Vzniká tedy jemný vrzavý zvuk neslyšitelný pro lidské ucho.