Načítání obsahu, prosím počkejte
Kočka rybářská

Kočka rybářská

Latinský název:
Prionailurus viverrinus
Výška v kohoutku:
25-33 cm
Délka:
65-100 cm
Hmotnost:
5,9-11,7 kg
Délka ocasu:
38-41 cm
Délka březosti:
63 d
Počet mláďat:
1 4
Stav ohrožení:
Ohrožen

Kočka rybářská (Prionailurus viverrinus) je malá kočkovitá šelma obývající bažiny a mangrovové porosty jihovýchodní Asie. Starší vědecký název je Felis viverrina.

Popis

Kočka rybářská patří mezi větší malé kočky, je o něco větší než kočka domácí. Samci jsou výrazně větší a robustnější než samice. Jsou podsadité, silné, s kratšími končetinami a krátkým, tupě zakončeným ocasem, který na první pohled vypadá jako useknutý. Vzhledem připomínají cibetku, rodové jméno cibetky, viverra, tedy dalo název druhovému jménu kočky rybářské, tedy P. viverrinus. Zvláštností kočky rybářské jsou plovací blány mezi prsty předních končetin a fakt, že i zatažené drápy neustále vyčnívají z pochev, kočka rybářská je nedokáže zatáhnout úplně. Barva srsti je tmavě šedá,s černými kulatými skvrnkami. Okolí čenichu a spodní část brady jsou bílé, stejně tak flíčky na uších. Od čenichu se mezi uši až na krk táhnou tmavé pruhy.

Rozšíření a stanoviště

Kočky rybářské pocházejí z jižní a jihovýchodní Asie,kde obývají prostory poblíž vody. Vyskytují se jak v močálech a mokřinách, tak na březích potoků a řek. Obývají také mangrovové porosty.

Biologie

Kočky rybářské jsou plachá samotářská zvířata, která se vyhýbají člověku. Potravu si hledají u vodních ploch. Jak napovídá jejich jméno, živí se převážně rybami, k jejichž chycení jsou skvěle přizpůsobeny. Drápy na předních končetinách používají jako harpunu a pro svou kořist se dokážou i potopit. V tomto případě přitisknou uši k hlavě, aby jim do nich nenateklo. Jejich kořistí se ale stávají i žáby, raci, měkkýši, vodní hmyz, nepohrdne ani na souši ulovenou myší, malým savcem či ptákem. Někdy napadají dobytek, živí se i mršinami. Údajně dokážou odnést i nemluvně. O jejich rozmnožování v přírodě toho není moc známo a většina informací pochází z pozorování koček žijících v zajetí. Kočky rybářské se páří jednou ročně, většinou v lednu nebo únoru. Březost trvá 63 dní, po té samice vrhne 1-4 koťata, obvykle jsou ve vrhu 2 mláďata. V zajetí s péčí o mláďata pomáhá i samec, ale neví se, jestli je tomu tak i v přírodě. Koťata jsou odstavena v půl roce věku a v 10 měsících se osamostatňují. V zajetí se mohou dožít až 12 let. Jejich jediným známým nepřítelem je člověk. Jsou ohroženy hlavně vysušováním mokřadů kvůli zemědělství, kácením vegetace i lovem kvůli masu, kožešině nebo kvůli útokům na dobytek.

Kam do zoo

V Česku najdeme kočky rybářské v některých zoologických zahradách: - Zoo Děčín - Zoo Ostrava - Zoo Praha - Zoo Ústí nad Labem - Zoo Olomouc


Zdroje:  Wikipedie