Člověk ztopořený (Homo erectus) žil před 1,8 miliony až asi 60 tisíci lety v Africe, Asii a Evropě. Příslušníci tohoto hominidního druhu již systematicky vyráběli kamenné nástroje podle kulturních stereotypů – acheulská kultura reprezentovaná pěstním klínem. Mezi další kulturní inovace, které Homo erectus využíval k adaptaci na vnější prostředí, patřilo užívání ohně a rozvíjení stále širšího spektra loveckých technologií.

Evoluční trend

Ve srovnání s ranými zástupci rodu Homo pokračovalo zvětšování tělesné výšky a váhy, přestavba a růst mozku (neokortex), gracializace chrupu (redukce velikosti stoliček), zmenšení objemu žvýkacích svalů a snižování sexuálního dimorfismu.

Morfologické znaky

- robustní, 170 až 180 cm vysoká, štíhlá postava umožnující efektivní chůzi a běh; - hmotnost 60 až 80 kg - prodloužená, úzká, nízká, mohutně stavěná mozkovna (750–1225 cm³), v týlu protažená a zalomená v týlní val; - výrazné postorbitální zúžení lebky; - masivní, dozadu ubíhající nízké a zploštělé čelo s výraznými nadočnicovými valy; - velké lícní kosti, dopředu vystupující obličej, široký nos, čelisti a patro; mohutné čelisti; - redukce ochlupení těla, zmnožení potních žláz a vznik nového termoregulačního systému. Nejnovější výzkumy některých paleoantropologů však odhalily, že Australopithecus, Homo habilis a Homo erectus žili v různých částech světa současně. Kromě toho část lidí označovaných jako Homo erectus přežila až do opravdu nedávné doby. Průměrné stáří fosilií Homo erectus bylo určeno na 27 000 až 53 000 let. Homo erectus tedy žil v jihovýchodní Asii současně s anatomicky moderním člověkem.[2]

Potravinová orientace

Loví zvířata doplňovaná systematickým sběrem rostlinné potravy.

Materiální technologie

- acheulská kultura (pěstní klíny, oboustranně opracované příčné sekáče, škrabadla, rydla aj.); - prosazení principu reciprocity a spolupráce; - rozvoj naučených vzorců chování.

Komunikační schopnosti

neúplná jazyková kompetence, primárně založená na mimické a gestické komunikaci (mimetická kultura)

Přírodní prostředí

ovlivněno střídáním glaciálů (step a tundra) a interglaciálů (les a lesostep)

Evoluční vztahy

Homo erectus se před 1,9 až 1,8 milionu let derivoval z pokročilých afrických zástupců druhu Homo habilis nebo Homo ergaster; před 700 až 400 tisíci lety se regionální populace Homo erectus transformovaly v archaického Homo sapiens; podle některých teorií se asi před 100 tisíci lety z populace Homo erectus na indonéském ostrově Flores vyvinul nový druh Homo floresiensis

Další významné lokality

Asie: Modjokerto, Sangiran, Sambungmachan, Trinil (Indonésie), Čou-kchou-tien, Lan-tchien, (Čína). Afrika: Bouri (Etiopie), West Turkana (Keňa), Olduvajská rokle (Tanzanie), Buia (Eritrea) aj.

Lokality v ČR

Přezletice (Zlatý kopec) – jedno z nejstarších ohnišť ve střední Evropě. Brno (Stránská skála) – jedno z nejstarších ohnišť ve střední Evropě.