Pyodermie je obecný termín pro kožní infekce. Impetigo konkrétně je nejčastěji způsobeno bakterií stafylokoka, vzácněji může mít i jiné původce. Častěji se impetigo objevuje u štěňat žijících v nevyhovujících podmínkách, úplně v bezpečí ale nejsou ani psi odchovávaní s náležitou péčí. Výskyt impetiga tedy není známkou chovatelského selhání. Oproti lidským formám impetiga není ta psí nakažlivá, se stonajícím mazlíčkem se tedy nemusíte bát manipulovat.

Pes trpící impetigem může mít na pokožce kombinaci malých, hnisem naplněných vřídků a zarudlých pupínků, spolu s vyrážkou v podobě okrouhlých, rudých míst s loupající se kůží na okrajích. Prvním symptomem, kterého si můžeme u psa všimnout, je úporné škrábání se, může docházet i ke ztrátě srsti a vzniku lysin. Nejčastěji napadenými partiemi jsou pak břicho a brada, tedy spodní části těla. V těžkých případech se k projevům impetiga přidává apatie, deprese, ztráta chuti k jídlu a obecně chřadnutí.

Nejasné příčiny

Není úplně jasné, co všechno jsou příčiny impetiga. Bakterie stafylokoků se na psí pokožce vyskytují přirozeně, pro rozvoj choroby ale potřebují nějakou změnu zdravého stavu. Udává se tak, že impetigo může být průvodním jevem poškozené imunity či důsledek vážnějších zranění pokožky, stejně tak ale může být vedlejším efektem hormonální nerovnováhy, alergických reakcí, zamoření blechami či sekundární infekcí u některých jiných vyrážek. Zkrátka ve všech situacích, kdy pes přestává být v pohodě a odolný, může číhat impetigo.

V případě, že máme na tuto kožní chorobu podezření, je potřeba navštívit veterináře. Ten může nejen identifikovat nemoc jako takovou, ale zkusit vyhledat i její příčinu. Kromě léčby kožní choroby je totiž také potřeba se ujistit, že ve hře nejsou nějací parazité, alergie a podobně.

Antibiotika a hlavně čistota

Naštěstí se impetigo poměrně dobře léčí. U lehčích případů se dokonce může pes přeléčit sám a bez pomoci, přesto však není dobré si zkoušet poradit bez veterinární pomoci. Pořád máme co dělat s bakteriální infekcí. Nemoc se nejčastěji léčí pomocí antibiotik – pomocí lokálních mastí v lehčím případech či orálním podání u těžších průběhů. Vhodné je také pro tlumení symptomů používat speciální lékařské šampóny. Léčba obvykle trvá v řádech týdnů, jsou ale známé těžké případy, které se chronicky táhly velmi dlouho.

Prevence impetiga je trochu ožehavá otázka. Chovatel může ovlivnit životní podmínky psa, a tak alespoň pravděpodobnost impetiga nezvyšovat nehygienickým prostředím, které navíc psa stresuje. Zároveň jsou příčiny, které úplně eliminovat nejde. Některé hormonální nerovnosti či oslabení a dysfunkce imunitního systému stojí mimo vliv majitele psa. Podstatné je tedy mít dobrý přehled o zdraví svého mazlíčka, vnímat i drobné náznaky počínajícího problému, udržovat v čistotě pelíšek i hračky.

Pokud ale kožní choroba přesto propukne, nevnímejte ji jako své selhání a hlavně se nevyhýbejte odborné pomoci. Většina případů impetiga je mírná a s lehkým průběhem. Vždycky je ale malé nebezpečí, že se nemoc rozvine v těžký průběh, obzvlášť u štěňat. Naši čtyřnozí přátelé si nakonec zaslouží veškerou péči a pozornost, kterou jim můžeme dát – a schopnost pomoci ve chvíli, kdy psa začne trápit vlastní kůže, je to nejmenší.