Načítání obsahu, prosím počkejte

Prosté projevy stáří, nebo závažná nemoc psa? Hranice je velmi tenká

4. 5. 2023 – 8:20
0
Prosté projevy stáří, nebo závažná nemoc psa? Hranice je velmi tenká Ilustrační snímek | zdroj: Pixabay

Chovatelé psích seniorů se mohou někdy ocitnout v nejistotě ohledně neduhů doprovázejících stáří. Potvrzuje to studie univerzity v Liverpoolu, která byla nedávno publikována v magazínu Journal of Small Animal Practice. Badatelé se zabývali aspekty péče o stárnoucí mazlíčky, ve své práci s názvem „Just Old Age“ („Je to jen stáří“) upozornili, že lidé často potřebují jasný návod či rady, aby dokázali rozpoznat přirozené projevy věku od symptomů vážných nemocí.

Práce byla motivována dlouhodobou snahou o zlepšení kooperace mezi chovateli a veterináři ve Velké Británii. Podle autorů totiž na tomto poli stále panují značné mezery. Prostor pro zlepšení je přitom takřka vždy, profitovat z toho mohou za všech okolností na prvním místě pejsci.

S touto myšlenkou vědci provedli rozsáhlé online dotazníkové šetření jako mezi majiteli psů, tak mezi veterináři. Zaměřili se při tom na míru očekávání, zkušeností a rozdílných přístupů ke psí seniorům. Důležitá byla míra poskytované preventivní péče a vyhodnocení, jak moc lidé chápou rozdíly mezi přirozenými změnami a abnormálními projevy chorob.

Ukázalo se, že chovatelé do značné míry nejsou úplně dobře připravení na stárnutí svých mazlíčků. Pokud nemají předchozí zkušenosti, pak se se situací vyrovnávají spíše obtížně. To se projevuje v jistém zkratkovitém vyhodnocování projevů mazlíčka, či možná i ve formě bagatelizace. Věta „je to jen stáří“ se totiž u většiny dotazovaných vázala takřka ke všem novým situacím a změnám, se kterými se u svých mazlíčků setkávali. To ovšem zvyšuje riziko, že lidé podcení nutnou preventivní péči.

Nebezpečná bagatelizace

Řadě chorob se totiž dá předcházet, pokud se podchytí v rané fázi. Se stářím se pojí řada zdravotních neduhů, jejich míra se ale dá prevencí a včasnými opatřeními do značné míry tlumit. To bylo podtrženo ještě podchycenou disproporcí v komunikaci mezi chovateli a zvěrolékaři. Lidem totiž přišlo, že „s jen stářím“ není potřeba veterináře obtěžovat, i když šlo o počátek nějaké choroby, která život psího seniora začala zkracovat.

Bylo by nesprávné poznatky z Velké Británie jednostranně přenášet i do našeho prostředí. Některé závěry daného výzkumu jsou ale univerzálně platné. Autoři volají po nutnosti vzniku nějakého uceleného „průvodce psím stárnutím“, který by pomáhal chovatelům se orientovat v tom, co je ještě v normě. Něco takového by jistě ocenili i čeští chovatelé psích seniorů.

Na stáří čtyřnohého mazlíčka se dá připravit a řadu změn jaksi přirozeně přijmout jako nevyhnutelnou součást života. Přesto by to nemělo vést k tomu, že se některé léčitelné choroby podcení. Podzim psího života totiž může být dlouhý, barevný a veselý, pokud se bude zdravotní prevenci věnovat náležitá pozornost.

Zdroje:  Vlastní , onlinelibrary.wiley.com

Nejnovější články