Zvláštní stav je v podstatě skutečně daný nafouknutím ježčího těla - v důsledku zranění nebo probíhající infekce, která postupně uvolňuje vzduch do podkoží zvířete, které se následně nafukuje. Stejně jako v případě balónku v krajním případě hrozí, že kůže tlak vzduchu nezvládne...

Jeden takto postižený ježek se dostal do péče Pražské zvířecí záchranky. „Plyn bylo potřeba vypustit a následně podat antibiotika do stravy. Bez zásahu by uhynul v bolestech,“ uvedla nezisková organizace s tím, že tento konkrétní ježek měl velké štěstí. Jeho první nálezce se totiž radil s některou z veterinárních ordinací a poradili mu vrátit ježka zpět do křoví, protože půjde o březí samici. 

@prazskazvirecizachranka Balónový syndrom. Podkožní infekce bakterií, která produkuje plyn. Ježek já pak jak balónek. Je třeba mu ulevit od tlaku a podat silná antibiotika. Díky za zavolání zvířecí záchranky a díky opět za spolupráci doktorce. #wildliferescue #zvirevnouzi #774155185 #zvirecizachranka #baloonsyndrom #hedgehog #jezek ♬ Balloons - Angela Kopshy & Catherine Harris & Jo Alexis Bronstein Mishaga

Balónový syndrom je totiž u ježků poměrně vzácným jevem, ale o to nebezpečnějším. Běžní lidé, často ani veterináři, ho proto nedokážou na první pohled rozpoznat, a tak zatímco se rozplývají nad tím, že se jim podařilo v přírodě zahlédnout březí samici, mají ve skutečnosti co do činění s trpícím zvířetem, které bez pomoci čeká jistá smrt.

Pod rentgenem | zdroj: Profimedia

„Kdybyste si nebyli jistí, zda vidíte tlustého ježka nebo ježka s balónovým syndromem, zkuste jej opatrně potěžkat. Vzduch totiž ježkovi na hmotnosti nepřidá, je skutečně lehoučký a nafouknuté místo (může být třeba jen na boku podle přepážek v podkoží) je na omak s dojmem dutého balónku,“ radí organizace.

Před a po vyfouknutí | zdroj: Profimedia

Takového ježka je pak vhodné zanést do záchranné stanice, kde ho veterinář odborně „vypustí“, zaléčí a následně se může vrátit zpět do přírody.