Nejčastější symptomy alergií u koček jsou ztráta chlupů, strupy a vředy a především intenzivní svědění, které se projevuje častým škrábáním se a přehnanou péčí o srst. Někdy mohou kožní alergie vyvolat i ušní infekce, takže se druhotně projevují intenzivním škrábáním se na hlavě, výsypem tmavých kousků kůže z uší a častým třepáním hlavou. Samozřejmě se takový stav projeví i na psychice, takže alergiemi ztrápená kočka je citlivá na dotek, snadno se rozčílí a reaguje podrážděně.

Alergie jsou v podstatě nežádoucí reakcí imunitního systému na podněty, které nejsou bakteriemi či viry. Pokud kočka trpí alergií, pak si její obranyschopnost myslí, že nějaký druh cizí bílkoviny či podobné látky je nežádoucí mikroorganismus nebo parazit a pokouší se na něj zaútočit. To způsobuje vyrážky a „zapálení“ pokožky. Kožní projevy alergií na kočkách mají v podstatě tři základní spouštěče: reakci na kousnutí blechy, citlivost na některé potraviny a citlivost na látky z okolního prostředí.

Zákeřné blechy

Při identifikování alergie musí zvěrolékař vyloučit možnost, že vyrážka na kůži je důsledkem roztočů nebo kvasinkové infekce. Zároveň ale platí, že kočky trpící alergií mohou mít jako sekundární problém infekce bakteriální, neboť si neustálým škrábáním poškozují kůži.

Podívejme se na výše zmiňované spouštěče podrobněji. U kožního zánětu (dermatitidy) vznikajícího bleším kousnutím jde v podstatě o alergickou reakci na sliny parazita. Zákeřnost blech a podobných parazitů je v tom, že nelze jednoznačně říci, že kočky žijící čistě v interiérech jsou proti nim v bezpečí. Podobně může ostatně zvíře zareagovat na jiné krvesajné cizopasníky.

Problém ale může nastat při diagnóze „alergie na blechy“ – kočka si totiž může v reakci na svědění čistit srst tak vehementně, že všechny cizopasníky úspěšně odstraní. Přesto však mohou některé charakteristiky této vyrážky prozradit právě blechy. Veterinář pak obvykle doporučí vhodné preventivní prostředky. Ty mohou nejen bránit dalšímu pokousání, ale přinést i úlevu u stávající vyrážky.

Pokud jde o alergické reakce na jídlo, pak je zajímavé, že u koček jde většinou o reakci na bílkoviny ve stravě. Některé zdroje tak uvádějí, že kočky – na rozdíl od nás – skoro netrpí alergií na lepek (jinou otázkou je jeho stravitelnost), za to se u nich poměrně často objevují alergické reakce na proteiny z kuřecího a rybího masa.

U koček se takové alergie obvykle nezjišťují krevním testem, veterináři většinou jdou cestou sledováním reakcí na možné proteiny. Existují dlouhodobé, několik měsíců trvající dietní programy, při kterém se postupně do jídelníčku přidávají různé typy bílkovin a při tom se monitoruje, zda mazlíček na některý nereaguje. Případně existují i hypoalergenní stravy, kde jsou bílkoviny rozděleny na molekulární úrovni tak, aby na ně tělo pokud možno nereagovalo.

Alergie na něco z okolí

Pokud nepomáhá ani úprava jídelníčku, ani opatření proti blechám, a úporná svědění se neustále vrací, pak je velmi pravděpodobné, že kočka trpí environmentální alergií. Reakci u ní mohou vyvolávat pyly, plísně, prach a další dráždivé látky v okolí. Takové alergie bývají v podstatě celoživotní, reakce na ně je dobře známá pod souslovím atopický ekzém. Diagnóza atopického ekzému je v podstatě vylučovací – v řadě situací nejde určit přímý alergen, je ale zjevné, že kočka nereaguje na jídlo, na parazity a vyrážky se jí během života opakovaně vrací.

Léčba v takovém případě probíhá potlačováním příznaků různou medikací ovlivňující imunitu, také pomocí kortikosteroidů. Ve specifických případech pak existují imunoterapeutické léčby, založené na přeci jen úspěšné snaze identifikovat alergen.

Jak kočce pomoci

Chovatele ale většinou zajímá, jak o kočky trpící alergickou dermatitidou pečovat. Veterinář může už při první návštěvě předepsat léky snižující svědivost, což je většinou to nejzásadnější, co kočku trápí. Ještě před určením přesné diagnózy tak kočka může brát zmiňované kortikosteroidy. Úlevu přináší i všechna ošetření obecně doporučovaná při kožních obtížích. Je proto možné kočce poskytnout úlevné koupele, případně pořídit suché kočičí šampony, které pomáhají udržovat kůži čistou a méně dráždivou.

Podceňovat se ale nesmí ani už naznačené sekundární problémy. Kočky si skutečně v řadě případů neustálým škrábáním způsobí k alergii navíc i bakteriální kožní infekci, která obvykle potřebuje antibiotickou léčbu. Bohužel musí někdy veterinář sáhnout i k nepopulárnímu límci, bránícímu kočce fyzicky v dalším kousání se do kůže.

Je důležité vědět, že alergie obecně nejsou léčitelné. Věda se posouvá dál a některé imunoterapie mohou v budoucnu alergie snad úplně odbourávat. Spíše ale platí, že potenciál k návratům obtíží mívá kočka po celý život. Na citlivosti a vnímavosti chovatele proto je zkoušet odhalit, co přesně jeho mazlíčkovi nedělá dobře, a pak zařídit, aby tomu nebýval vystavený. I alergická kočka tak může mít spokojený a klidný život bez svědění, pokud se jejímu zdraví a okolí věnuje náležitá pozornost.