Načítání obsahu, prosím počkejte

Kočky od jezera Van

17. 7. 2019 – 8:41
0
Kočky od jezera Van Kočky od jezera Van vypadají tajemně a důstojně | zdroj: Profimedia.cz

Jako Vanské kočky, či turecky Van kedisi, je nazýváno kočičího plemeno, které pochází z oblasti v okolí největšího tureckého jezera Van. Jde o kočky pozoruhodné, dosti vzácné a v očích některých skoro až tajemné.

V první řadě je potřeba si udělat jasno v tom, o které že to kočce mluvíme. Milovníci těchto domácích šelmiček se možná v kruzích chovatelů setkali s názvem plemene "Turecká van". To ale překvapivě není totéž, co vanská kočka.

Turecká van je chovným plemenem polodlouhosrsté kočky, které sice pochází z jihovýchodního Turecka, ale v podstatě bylo vyšlechtěno ve Velké Británii. Kočky od jezera Van, o kterých je řeč, se plemeni Turecká van moc nepodobají a příbuzné jsou s nimi spíše vzdáleně.

Vanské kočky mají o něco delší nohy než běžná kočka, proto působí jaksi protáhlým dojmem. Existují různé barevné varianty srsti, ve velké míře se v populaci objevují čistě bílá. Co jim dává skoro až mystický vzhled je vysoký výskyt heterochromie, tedy nestejné barevnosti očí. Ty nejoceňovanější kočky jsou sněhobílé, s jedním okem modrým a druhým olivově zeleným.

profimedia-0422155732 Kočky od jezera Van | zdroj: Profimedia.cz

Příslovečnou se vanská kočka stala pro svou údajnou oblibu ve vodě. Ve světě se o "tureckých plavajících kočkách" bájilo už před hezkou řádkou let. I dnes může cestovatel vidět vanské kočky nejen plavat v jezeře, ale také hrát si s vodou.

Plavat sice umí každá kočka (zlí jazykové by řekli, že některé jen jednou, ale nebudeme zlomyslní), ovšem ty vanské prý prokazují vodě až nekočičí přízeň. Někteří přírodovědci ovšem upozorňují, že mnohé historky o plavajících kočkách přehánějí a že vztah vanských koček k vodě se přeceňuje.

Kočka jako kulturní ikona

Postavení vanských koček je zvláštní. Na rozdíl od zmíněné Turecké van nejsou cíleně šlechtěným plemenem. Navíc velká většina populace je divoká nebo polodivoká, nejde o běžnou domácí kočku.

profimedia-0209535109 Sousoší ve městě Van | zdroj: Profimedia.cz Odborníci na šlechtění a genetiku hovoří o tom, že čistá vanská kočka – pokud by měla být ustanovena jako registrované plemeno – už dnes v podstatě neexistuje kvůli míšení s jinými kočkami. I kdybychom nebrali genetiku tak přísně, tak je fakt, že vanských koček s charakteristickým vzezřením rychle ubývá.

Na druhou stranu se vanské kočky těší značné pozornosti. Plemeno je považováno za jakousi kulturní ikonu nejen mezi Turky, ale i u Arménů či Kurdů. Sice neexistuje chovatelský program, přesto je o vlastnictví nejcennějších sněhobílých variant kočky mezi společenskou smetánkou obrovský zájem.

Jedním z důvodů je to, že osmanský sultán Abdul Hamíd II. na konci 19. století jednu takovou kočku měl. Proto je její vlastnictví stále v některých kruzích považováno za prestižní symbol vyšších vrstev.

Zvýšený zájem o vanské kočky v posledních letech dokonce vedl k vlně krádeží těchto sněhobílých krasavic. Pro neochočenost většiny populace těchto koček je totiž naprostý nedostatek dostupných chovných koťat. Mimochodem v samotném městě Van těmto svým slavným obyvatelkám postavili sochu!

Vanská kočka je zkrátka elegantní, trochu tajuplnou krasavicí. Až se vám bude zase jednou vaše chlupatá společnice urputně bránit při koupeli, řekněte jí: "Vzpomeň si na vodní eleganci vanských koček!" Jistě vás, jak je pro kočky typické, ráda poslechne.

Zdroje:  Vlastní

Nejnovější články