Zástupci rodu thamnopis se vyskytují na rozsáhlém území od severu Mexika až po jižní Kanadu. Bývají spíše menší, průměrně kolem 70 cm, existují ale i druhy dorůstající až 135 cm. Nebývají jedovatí a nejde ani o škrtiče, což ostatně u užovkovitých bývá standardem.

Asi nejoblíbenějším druhem rodu thamnopis u nás je užovka proužkovaná. Jméno užovka přitom může být velmi zavádějící. S našimi užovkami má pramálo společného a třeba užovce červené – jinému oblíbenému hadu pro začátečníky – je příbuzná jen velmi vzdáleně (užovka červená ani nespadá do rodu thamnophis).

Průměrná délka dospělce nebývá více než 55 cm (některé poddruhy ale šplhají až ke 130 cm), přičemž samci bývají kratší než samičky. Jde tedy o poměrně malé hady, kteří se doporučují i pro dětské chovatele s hlubším zájmem o teraristiku – ti se totiž mohou na těchto užovkách snadno naučit, jak vlastně s hady správně zacházet. Při správné péči jde o mírné a v podstatě přátelské plazy, kteří se dožívají až 10 let. Abychom trochu upřesnili výše řečené: sliny těchto hadů slabý jed obsahují, na člověka ale v podstatě nemá účinek a hlavně je naprostou výjimkou, aby zvíře chovatele kouslo.

Zn. Ideál: Aktivní přes den a nekouše

Užovka proužkovaná má hlavu nevýrazně oddělenou od těla, horní strana hlavy bývá vždy černá či tmavá. Druh má na 13 poddruhů, které se liší velikostí, zbarvením a výskytem, proto se jen těžko definuje základní barva. Obecně lze ale říci, že opakující se vzorek spočívá v jednom širším pruhu na zádech a dvou postranních pruzích různých barev, přičemž postranní pruhy mohou chybět či se dělit na menší oddělené skvrny. Tak například základní poddruh sirtalis má horní pruh světle béžový, postranní tmavě hnědé a břicho do žluta. Paleta možných kombinací je ale opravdu pestrá.

Oblibě u teraristů nahrává i to, že jde o hada aktivního přes den. Navíc žije samotářsky, takže při chovu v zajetí nepotřebuje společníka. Samozřejmě i tito hadi mají svá specifika, se kterými musí chovatel počítat. Ačkoliv se udává, že had nikdy nekouše, při vylekání může zuby vystřelit vpřed. Také má obranný mechanismus, který někdy začátečníka velmi překvapí: v ohrožení vypouští z kloaky páchnoucí tekutinu.

Pro chov stačí menší terárium, ačkoliv čím větší, tím lepší. Obydlí je potřeba vybavit větší, mělkou vodní nádrží, had se rád koupe a potřebuje vyšší vlhkost vzduchu. Nutné jsou také různé větve, kameny a úkryty, aby se had cítil pohodlně a v bezpečí. Doporučuje se nedávat živou kořist, ale krmit myšaty, kousky hovězího masa, chutnají jim i rybky, žabky či dokonce některé druhy slimáků.

V teráriu by se měla udržovat teplota od 22 do 28 °C, přičemž pod vyhřívacím osvětlením může být i vyšší. Samozřejmostí u plazů je i zdroj UV záření. Teplota se na noc o pár stupňů snižuje, stejně tak se doporučuje hadům simulovat přirozené prostředí a na tři měsíce jim poskytnou období útlumu s nižší teplotou a aktivitou.

Užovka proužkovaná je kontaktní had, který se nechá brát do ruky, projevuje zájem o své lidi a celkově umí překvapivě dobře interagovat. Proto bývá označována za přátelského mazlíčka, ačkoliv je pravda, že co do míry společné komunikace had nikdy psa či kočku nenahradí. Kdo má ale skutečný zájem o hady, ten může jako začátečnického zvolit právě některého z rodu thamnophis.