Načítání obsahu, prosím počkejte

Siamská kočka, elegantní královna (nejen) mezi asijskými kočkami

14. 10. 2020 – 8:21
0
Siamská kočka, elegantní královna (nejen) mezi asijskými kočkami Siamská kočka | zdroj: Pixabay

Jedním z nejznámějších kočičích plemen je siamská kočka. Mnohými jsou vnímány jako symbol kočičí elegance a ušlechtilosti, jiným možná přijdou oproti klasickým venkovským "macíkům" trochu moc strojené či rozmazlované. Ať je to, jak chce, rozhodně jde o kočku, která stojí za pozornost.

O původu siamských koček vypovídá už jejich název. Siam je historický název dnešního Thajska a Thajsko je země kočkám zaslíbená. Pochází odsud řada starých kočičích plemen, ve středověku se tu psávala poezie věnovaná kočkám a v palácích králů měly kočky své pevné místo.

V dobách siamského Ajutthajského království existoval žánr rukopisů zvaný Tamra Maew – pojednání či básně o kočkách. V dochovaných exemplářích se objevují popisy plemene wichien maat. To se řadí mezi "přirozené" typy koček, tak jak je Thajci kategorizovali, spolu s kočkami korat či suphalak.

Předpokládá se, že právě od wichien maat byly moderní siamské kočky odvozeny. Na konci 19. století se totiž divoké "siamské" kočky (teď se nejedná o název plemene, ale dobové označení místa původu) objevily jako cosi exotického na přehlídkách koček. V roce 1884 si britský konzul v Bangkoku dovezl pár do Evropy, současně se někdy v této době dostávají i do USA.

Šlechtění v rukou Západu

S moderním šlechtěním plemene tedy na thajském základu začali Evropané a Američané. Kočka přitahovala pozornost svým exotickým vzhledem. Už v roce 1892 byl sepsán první standard plemene, poměrně dost se ale lišil od těch současných.

Za žádoucí byl například považován výskyt tzv. zálomku na ocasu (zvláštní zahnutí) a "šilhavý" vzhled – to se dnes ovšem oboje považuje za vadu. Naopak za správnou barvu byla považována bílá s tmavohnědými až černými znaky, zatímco modrošedá byla důvodem k diskvalifikaci – dnes se ovšem povoluje široká škála zbarvení a modrošedá patří mezi nejoblíbenější.

Obecně platí, že původní "siamská" kočka (wichien maat) se dnes už natolik liší od šlechtěného plemene siamské kočky, že došlo k přejmenování a přirozené, divoké plemeno se nazývá thajskou kočkou, zatímco siamky sice z Thajska pocházejí, dnes jsou ale produktem západního šlechtění. Siamky se také staly základem mnoha nově vyšlechtěných plemen.

Asijský vzhled

Siamská kočka je středně velká, typickým znakem – který má společný s mnoha asijskými plemeny – jsou zadní nohy delší než přední. Má svalnaté, ale ne robustní tělo, celkově proporcemi působí elegantním, protáhlým dojmem. Hlava je trojúhelníková, s výrazně protáhlým čumákem, modré oči má mandlové a zešikmené. Hlavu pak korunují velké, trojúhelníkové uši, které ji ještě zdůrazňují.

Dojem z kočky je tedy takový, že má hlavu výrazně větší, než tělo. Siamské kočky mají natolik ikonický vzhled, že se u nich, ve srovnání třeba s běžnými evropskými kočkami, hovoří o "asijském vzezření", které se pak aplikuje i na další plemena.

Srst mají siamky krátkou a bez podsady. Při narození jsou obvykle bílé, postupně (někdy až do tří let) se jim ale vybarví kresba na obličeji, uších a nohách. Kresba je vlastně jistá forma částečného albinismu a nerovnoměrného rozložení pigmentu v těle – na infračervených kamerách je tedy vidět, že siamky mají pod srstí kůži s rozdílnou teplotou. Jak jsme uvedli, dříve byla povolená jen tmavohnědá, až černá kresba, nyní je v oblibě i světlá modrošedá, případně se objevuje i mourování, namísto jednolitých znaků (zase ale jen na určených místech, zbytek těla je bílý).

Inteligentní a milující svého chovatele

Siamské kočky jsou proslulé svou inteligencí a sociálním chováním. Někdy se o nich hovoří jako o kočičích extrovertech, protože jsou evidentně rády středem pozornosti a také si umí o pozornost velmi hlasitě říci. Některé z nich dokonce místo klasického mňoukání používají zvláštní, dosti hlučný, hlas, kterým na sebe upozorňují a který trochu připomíná pláč miminka.

Siamské kočky své lidi milují a jsou známé tím, že na konkrétní osobu dokážou být velmi silně fixované. Negativním projevem této vlastnosti je ale překlopení se až do závislosti. Protože v osamění tahle kočka strádá, je často zvykem si je pořizovat v párech.

Siamské kočky jsou svým způsobem královnami mezi asijskými plemeny. Jsou velmi známé, nesmírně populární a navíc se od nich odvozuje řada nových plemen. Chování možná mají trochu královské, pořád jsou to ale velcí mazlíčci a tak není divu, že jejich obliba neklesá. A s královským hodnocením by nakonec siamky samy asi souhlasily.

Zdroje:  Vlastní

Nejnovější články