Vznik tohoto plemene je trochu záhadný. V městečku Spartanburg v Jižní Karolině potkal na ulici kolem roku 1900 bankéř White toulavého psa. Ten byl evidentně potomkem nějakých plemen typu španěl, řečeného bankéře ale zaujal svou přátelskou povahou a pevnou stavbou těla. Pojmenoval psa Dumpy a poslal jej svému příteli, lovci jménem Lemuel Whitaker Boykin, který se zabýval šlechtěním loveckých psů. Dumpy se pak stal základem nového plemene, které napříště neslo Boykinovo jméno.

Cílem bylo vyšlechtit zvíře odolné, ale zároveň ne moc velké, neboť v rozsáhlých mokřadech Jižní Karoliny bylo ve zvyku lovit hlavně vodní ptáky z malých člunů. Součástí chovného programu tak bylo křížení s cheapeake bay retrívry, springer španěly, kokršpaněly či americkými vodními španěly – samými odborníky na vodní lov. Chovný program pokračoval v rodině Boykinů po několik dekád, až v roce 1977 vznikl klub Boykin Spaniel Society. Velká asociace UKC uznala plemeno až v roce 1985, hlavní americká AKC naplno v roce 2007.

Přesto má hlavně na jihovýchodě USA boykin španěl řadu nadšených chovatelů, v menší míře si našel cestu i do Evropy. Popularitě napomáhá nejen povaha psa, ale i skutečnost, že jde nadále o oblíbené lovecké plemeno.

Přátelský pes

Udává se, že velikostí je boykin španěl lehce větší než dobře známý anglický kokršpaněl, má ale těžší stavbu těla. Psi dorůstají asi 40–46 cm při hmotnosti 14–18 kg, fenky jsou drobnější. Celé tělo je dobře stavěné a svalnaté, pes má silný krk i hrudník. Má živé oči, výrazné svěšené uši a čenich typický pro lovecké psy. Obecně ve svém vzezření nezapře příbuznost s ostatními španěly a vodními psy. Nápadná je obzvlášť podobnost s americkým vodním španělem – ten je ale lehce většího vzrůstu, zato kvůli delším nohám nepůsobí tak podsaditě. Jiný je i výraz tváře.

Vzhled boykin španěla nejvíce určuje jeho srst – ta má výrazně hnědočervenou barvu (se kterou navíc často ladí oči), většinou roste středně dlouhá. Srst může mít různé varianty, čímž se projevují různá plemena, která stála u počátků boykin španěla. Bývá tak jak jemná, tak průměrně vlnitá, někdy světlejší na uších a kolem hlavy.

Jak jsme uvedli na začátku, boykin španěl je přátelský, společenský pes, který je považován za výborného domácího mazlíčka. Snadno se cvičí a má rád práci a úkoly. Vyznačuje se přátelskou a trpělivou povahou vůči dětem, přímo se uvádí, že je extrémně stabilní a u zdravých psů bez náznaků agresivity. Jsou velmi přizpůsobiví, mají rádi lidskou společnost a milují pozornost. Psi pracovní se pořád vyznačují skvělými výsledky při lovu vodních ptáků.

Boykin španěl doposud nemá v Evropě velkou chovatelskou komunitu, u nás je v podstatě neznámý. Jde ale o typ psa, který si snadno získává lidská srdce, je proto klidně možné, že se s ním v budoucnu budeme setkávat i mimo jihovýchod USA.