Štěnice domácí (Cimex lectularius) někdy také štěnice postelní, je noční hmyz parazitující na lidech, živící se výhradně lidskou krví. Za život prochází pěti vývojovými stádii, přičemž během každého musí štěnice sát krev. Celkový vývoj od vajíčka k dospělému jedinci trvá zhruba 1-2 měsíce v závislosti na zdroji potravy. Nedostatek potravy (hostitelů) způsobí zpomalení vývoje štěnice. Délka života dospělé štěnice je zhruba rok. Štěnice domácí vydrží podle dosavadních zdrojů mnoho měsíců bez potravy. Také dosud nebyl evidován případ, kdy by štěnice parazitováním na člověka přenesla nějakou nemoc.

Štípance štěnice

Štípance štěnice se zpravidla vyskytují v řadách po dvou a více štípnutích. To je způsobeno přesunem parazita o kousek dál v případě, že byla štěnice vyrušena během sání. Pohne se o kousek dál a pokračuje v sání. Reakce kůže napadených lidí se liší - od zarudlých otoků, které často velice svědí, až bolí, nebo pouze malých štípanců podobných těm od komárů.

Hubení štěnic

Hubení štěnic je poměrně složitá záležitost vyžadující pečlivý přístup dezinsekční firmy a použití správných prostředků. Je zapotřebí důkladně ošetřit nábytek, zejména pak postel, kde se většinou štěnice skrývají (blízko hostitele). Hubení se provádí za pomoci postřiků, nebo fumigace. Postřik zpravidla obsahuje kontaktní látky, takže je nutné, aby se štěnice po postřiku dostala do kontaktu s přípravkem, aby byla zahubena. Fumigace, neboli plynování se provádí pomocí fosforovodíku nebo kyanovodíku, což jsou vysoce toxické látky. Proto je potřeba povolení hygienika. Je to velice nákladná, ale na druhou stranu velice účinná metoda. Plyn se totiž dostane i tam, kam postřik ne.

Jak vypadá štěnice domácí?

Štěnice jsou přítomné v našich příbytcích týdny i měsíce, než si jich vůbec všimneme nebo zahlédneme byť jen jediného brouka. Žijí v trhlinách, spárách a veškerém příslušenství spojeném s postelí (matrace, rám postele, atd...). Nicméně nelze pominout fakt, že se šíří i mimo oblast postele a mohou žít například v podlaze, pod koberci, za obrazy, v nábytku či trhlinkách ve zdi. Prakticky není žádná trhlina dost malá na to, aby se do ní štěnice nevešla a nemohla být tímto hmyzem osídlena. V noci z těchto děr štěnice vylézají, aby parazitovaly na svém hostiteli a pily mu krev. Kousance štěnice jsou zpravidla bezbolestné a v okamžiku kousnutí je ani nezpozorujeme. Štěnice se liší od ostatního kousavého hmyzu tím, že oba partneři - sameček i samička stejně jako všechna vývojová stádia tohoto hmyzu sají krev hostitelů. Jakmile se dosyta nakrmí, vracejí se zpět do úkrytu. V nepřítomnosti hostitele mohou štěnice přežívat po mnoho měsíců zcela bez potravy. Dokonce je známo, že v některých případech může štěnice přečkat období bez potravy i rok či více.