Pakudlanka jižní (Mantispa styriaca, synonymum Mantispa pagana) je druh hmyzu z řádu síťokřídlých. V Česku je pakudlanka chráněna zákonem jako kriticky ohrožený druh.

Popis

Tělo má hnědožluté, dlouhé 12-25 mm. Křídla s rozpětím 25-30 mm jsou čirá s četnou žilnatinou. Předohruď má výrazně prodlouženou. Přední pár nohou je přetvořen na loupeživý (uchvacovací) orgán, podobně jako u druhů z řádu kudlanek.

Výskyt

Vyskytuje se v severní Africe, v Asii od Turecka po Mongolsko a k severu až na jižní Sibiři. V Evropě se vyskytuje především na jihu a Českem prochází severní hranice jejího rozšíření. V Česku je velice vzácná, setkat se s ní lze jen na jižní Moravě. Relativně pravidelně bývá nacházena jen v národním parku Podyjí. Nalezena byla i v přírodní památce Turold. Dříve se vyskytovala i v národní přírodní památce Váté písky, ale pravděpodobně zde už vyhynula.

Způsob života

Samička klade na podzim asi 300 vajíček, která jsou uchycena na dlouhé stopce. Larvy se vylíhnou ještě na podzim a nepřijímají potravu. Přezimovávají schovány ve stěrbinách kůry stromů. Po přezimování vyhledávájí kokony pavouků z čeledi slíďakovitých (Lycosiidae), ve kterých se usídlují. V kokonech někdy ještě nějakou dobu čekají až pavoučci dospějí do potřebné velikosti a pak je vysávájí zašpičatělým ústním ústrojím. Matka pavouků nechává pakudlanku v kokonů bez povšimnutí. Po druhém svlékání se larva mění v pohyblivou kuklu, která se prokouše z kokónu pavouka. Pavoučí samička až do této doby hlída kokón. Venku se z kukly později vylíhne dospělá pakudlanka. Pakudlanka se vyskytuje na keřích nebo osamocených stromech. Živí se dravě, loví hlavně mouchy, které chytá za letu svými loupeživými končetinami.