Načítání obsahu, prosím počkejte
Medojed kapský

Medojed kapský

Latinský název:
Mellivora capensis
Výška v kohoutku:
25-30 cm
Délka:
70-90 cm
Hmotnost:
6-15 kg
Délka březosti:
6-8 t
Počet mláďat:
1 4
Stav ohrožení:
Ohrožen

Medojed kapský (Mellivora capensis) je šelma z čeledi kunovitých (dříve lasicovitých). Je jediným žijícím zástupcem podčeledi medojedi a rodu medojed. Rozšířena je na většině území Afriky a západní a střední části jižní Asie.

Popis

Délka těla asi 70-90 cm, výška 25-30 cm, hmotnost 6-15 kg. Samci jsou větší a těžší (oproti samicím můžou mít i dvojnásobnou váhu). Medojed je robustní, se širokou hlavou a malýma očima a ušima. Horní polovina těla je u medojeda zbarvena stříbro-šedě, zbytek těla je černý. Srst je hrubá a chrání medojeda stejně jako silná volná kůže proti uštknutí nebo bodnutí žihadlem. Má velice krátké silné nohy. Drápy předních nohou usnadňují hrabání v písčitém povrchu a mohou být až 4 cm dlouhé.

Život

Medojed je na svou velikost velmi agresivní a silné zvíře, dokáže přemoci útočníka (či kořist) většího, než je on sám, medojed byl jmenován v Guinessově knize rekordů jak nejvíce nebojácné zvíře. Medojed je ale také velmi inteligentní. Žije samotářským způsobem života s převážně noční aktivitou. Samci a samice se stýkají pouze v době páření, většinou ne déle než týden. Samice po šesti až osmi týdenní březosti rodí jedno až čtyři mláďata(nejčastěji dvě). Mláďata jsou po narození slepá a hluchá a samice je jednou za pár dní přemisťuje. Při stěhování je přenáší v tlamě. Toto opatření je hlavně kvůli bezpečnosti ze strany jiných predátorů, tak na ochranu před jinými medojedy. Mláďata zůstávají s matkou déle než rok, během kterého je matka naučí lovit. Samec se na výchově mláďat nepodílí. Medojed je všežravec. Loví ptáky, plazy i savce, ale dokáže si pochutnat i na ovoci a různých hlízách,nepohrdne ani mršinami. Díky své rychlosti, síle a extrémní odolnosti vůči jedům (je schopen přežít i řádné uštknutí zmije útočné) loví i prudce jedovaté hady, jako jsou zmije útočná či kobry. Med a larvy včel jsou pro něj pouze pochoutkou. S jeho nalezením mu pomáhá pták medozvěstka, která požírá larvy a vosk včel. Navede medojeda k úlu a počká, až hnízdo rozbije. Dospělý medojed prakticky nemá přirozené nepřátele. Vděčí za to i faktu, že je od přírody skvěle vybaven pro boj. V případě ohrožení je schopný vylučovat ze žláz páchnoucí sekret podobný tomu, který lze nalézt u skunka a tím odvrátit nepřítelův útok. Jeho kůže je velmi volná a proto se při napadení zhora dokáže otočit o 180 stupňů nehledě na ostří drápů jeho končetin, pud sebezáchovy, který zřejmě postrádá a přirozenou agresivitu.

Rozšíření

Medojeda lze najít prakticky v celé Africe v různých biotopech. Je schopen žít na savanách v lesích i skalnatých oblastech. Často je jeho výskyt zaznamenán při okraji pouští (Namib, Kalahari). Dnes už žije i v Malé Asii, kde ale není původním druhem.

Kam do Zoo

V ČR chová medojeda pouze Zoo Praha která ho již několikrát úspěšně rozmnožila.

Zajímavosti

Díky jeho dravosti a agresivitě o něm kolují mnohé mýty a legendy mezi domorodými obyvateli.


Zdroje:  Wikipedie