Načítání obsahu, prosím počkejte
Linduška luční

Linduška luční

Latinský název:
Anthus pratensis
Délka:
14-15 cm
Hmotnost:
18-20 g
Rozpětí křídel:
22-25 cm

Linduška luční (Anthus pratensis) je malý zpěvný pták z čeledi konipasovitých (Motacillidae).

Popis

Je přibližně stejně velká jako vrabec (Passer domesticus), dorůstá délky 14-15 cm, v rozpětí křídel měří 22-25 cm a váží 18-20 g. Opeření má nevýrazné, svrchu šedohnědé, na spodině krémově bílé, s černým pruhováním na většině těla. Světlého zbarvení jsou také vnější okraje hnědého ocasu a dvojice úzkých pruhů na křídlech. Oči i tenký zobák má tmavý, končetiny s nápadně dlouhým zadním drápem růžové. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Je velmi podobná o něco větší lindušce lesní (A. trivialis), která má méně výrazné tmavé pruhování, výraznější zbarvení na hlavě a kratší zadní dráp. Nejčastěji se ozývá ostrým, často několikrát opakovaným „ist“. Zpívající samci vyletují z vyvýšeného místa do výšky, odkud poté pomalu klesají zpět dolů.

Rozšíření

Hnízdí na rozsáhlém území severní poloviny Evropy a v severozápadní Asii, v rozmezí od jihovýchodního Grónska a Islandu východně až po pohoří Ural a jižně po střední Francii a Rumunsko; izolovaná populace existuje také na Kavkaze. Je převážně tažná se zimovišti v jižní Evropě, severní Africe a jihozápadní Asii, ptáci v Irsku a ve Velké Británii však na svých hnízdištích setrvávají po celý rok, ačkoli se obvykle přesouvají na pobřeží nebo do nížin. Hnízdí na vlhkých loukách, pastvinách a v bažinách, přes zimu se vyskytuje také v jiných typech otevřené krajiny.

Ekologie

Živí se především hmyzem a jinými malými bezobratlými živočichy, zejména v zimě pak požírá také semena a bobule. Ve střední Evropě hnízdí 1x až 2x ročně od března do srpna. Hnízdo v podobě rostlinami vystlaného důlku v zemi staví dobře ukryté v husté vegetaci. V jedné snůšce je pak 2-7 (nejčastěji 3-5) světlých, hnědě skvrnitých vajec, na kterých sedí 11-15 dnů pouze samice. Mláďata, která krmí již oba rodiče, jsou pak opeřena po dalších 10-14 dnech. Linduška luční je též jedním z nejvýznamějších hnízdních hostitelů kukačky obecné (Cuculus canorus).

Početnost

Evropská populace druhu je odhadována na 7-16 milionů hnízdících párů. Od roku 1980 však vykazuje mírně klesající trend,zatímco v České republice, kde hnízdí v počtu 30-60 tisíc párů, její početnost klesá již silně.

Poddruhy

- A. p. whistleri Clancey, 1942 - severní Skotsko, Irsko. - A. p. pratensis (Linnaeus, 1758) - zbývající část areálu rozšíření.


Zdroje:  Wikipedie