Jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne) je ohrožený druh motýlů ČR. V Československu byl v minulosti místy hojný. V současnosti v Čechách již asi vyhynul a žije pouze na Moravě.

Popis

- Rozpětí křídel: 5,5–7,0 cm - Samice je větší než samec. - Housenka je tmavá až černá se dvěma řadami červených, žlutě lemovaných skvrn. - Kukla je tlustá, hlinově zbarvená - Křídla jsou bílá s černými žilkami. Na předních křídlech se nacházejí dvě černé skvrny a jejich vnější okraj je při zavřených křídlech černě poprášený. Rovněž je černě poprášen vnitřní okraj zadních křídel.

Areál rozšíření

Areál rozšíření zahrnuje Evropu v pásu od Pyrenejí po jižní Skandinávii přes Balkán, Malou Asii do Íránu a střední Asie. V Čechách pravděpodobně již vyhynul, na poslední známé lokalitě poblíž Velkého Oseka – v národní přírodní rezervaci Libický luh – se od roku 1994 zřejmě již nevyskytuje. Na Moravě je v současnosti známo asi 16 lokalit z nichž nejpočetnější se nacházejí v CHKO Litovelské Pomoraví a NP Podyjí. Více rozšířen je na Slovensku kde je znám asi z 50 lokalit: Malé Karpaty, Bílé Karpaty, Malá Fatra, Nízké Tatry, Považský Inovec a Podunajská pahorkatina.

Stanoviště

Jasoň dymnivkový obývá řídké listnaté a smíšené lesy, lesostepi a louky od nížin do alpínskeho stupně, které jsou domovem jeho živné rostliny – dymnivky duté (Corydalis cava) a ostatních druhů z rodu Corydalis.

Biologie

Jasoň dymnivkový se vyskytuje v jedné generaci v květnu až červenci. Dospělí motýli se živí se nektarem květů a žijí asi 2 až 3 týdny, během nichž samice naklade až 150 žlutobílých vajíček. Housenky se sice začínají vyvíjet už několik týdnů po nakladení vajíček, ale vylíhnou se až po přezimování příští jaro. Housenky žijí v březnu až červnu na dymnivce duté (Corydalis cava), dymnivce plné (Corydalis solida), nebo na jiných druzích rodu Corydalis. Růst housenky trvá 4 až 8 týdnů, poté se zakuklí, kukla bývá uložena ve volném zámotku a ukryta mezi listím a dospělí motýli se líhnou po 2 až 5 týdnech.

Hodnota

Významný zástupce orientální motýlí fauny.

Příčiny ohrožení

Příčinou kritického úbytku jasoně dymnivkového je zejména zánik vhodných biotopů s výskytem živných rostlin a aplikace průmyslových hnojiv a pesticidů na místech jeho výskytu.

Ochrana

Lesní porosty v místech jeho výskytu by měly být převedeny (obnoveny) na střední či nízké lesy (pařeziny) s častými světlinami. Součástí těchto zásahů by měla být i péče o spodní etáž trvalých světlin, popř. experimentální lesní pastva.