Hyrare

Známé také jako:: tayra;eira;kuna brazilská
Latinský název:: Eira barbara
Délka:: 60-70 cm
Hmotnost:: 4-5 kg
Délka života:: 18 r
Délka ocasu:: 35-45 cm
Délka březosti:: 63-70 d
Počet mláďat:: 2 3

Informace
Taxonomie

Hyrare, též tayra, eira nebo kuna brazilská (Eira barbara) je jihoamerická lasicovitá šelma podobná našim kunám.

Popis

Hyrare se podobá evropským kunám z rodu Martes, je to štíhlá šelmička s krátkýma nohama, a dlouhým huňatým ocasem. Malé, kulaté uši jsou širší než delší a jsou posazené po stranách hlavy. Končetiny jsou opatřené dlouhými, silnými drápy. Srst je nejčastěji černá nebo tmavě hnědá, hlava bývá světlejší. Častá je bílá náprsenka.

Rozšíření a stanoviště

Je rozšířená v neotropické oblasti, obývá Střední a Jižní Ameriku od Mexika až do Bolívie a severní oblasti Argentiny. Kromě kontinentu se vyskytuje také na ostrově Trinidad. Není vázána na určitý biotop, obývá tropické opadavé i stálezelené lesy, křoviny, plantáže nebo i travnaté pláně. Vyskytuje se v nížinách i v horách až do výšky 2000-2400 m n. m.

Biologie

Hyrare je zvíře s denní aktivitou, obvykle žije samotářsky nebo v párech. Byly však pozorovány i malé skupiny čítající 3-4 jedince. Žije na zemi i ve větvích stromů, výborně šplhá i plave. Také skvěle skáče a dokáže skákat i ze stromu na strom. Jako všechny lasicovité šelmy je značně přizpůsobivá a doupě si buduje jak ve stromových dutinách, tak v hustém podrostu nebo ve skalní puklině. Kuna brazilská je všežravý oportunista, na zemi i ve větvích stromů loví hlodavce koro, aguti, drápkaté opičky, plazy (dokonce i leguány), bezobratlé a tento jídelníček si ve velkém množství zpestřuje ovocem. Má-li příležitost, pojídá také včelí plástve. O rozmnožování hyrare toho není příliš známo. Březost trvá asi 63-70 dní, v jednom vrhu je 2-3 slepých mláďat, která jsou kojena 2-3 měsíce. V zajetí může hyrare žít až 18 let.

Ohrožení

Hyrare je přizpůsobivá šelma, která je schopná žít i v blízkosti lidských sídel. Až na určité oblasti, zvláště v Mexiku, proto není ohrožena. Snadno se ochočí a místní lidé ji v minulosti chovali, aby lovila škodlivé hlodavce.

Poddruhy

- Eira barbara barbara (severní Argentina, Paraguay, Bolívie, střední část Brazílie) - Eira barbara biologiae (Kostarika, Panama) - Eira barbara inserta (Guatemala, Kostarika) - Eira barbara madeirensis (západní Ekvádor, severní část Brazílie) - Eira barbara peruana (Andy) - Eira barbara poliocephala (Guyana, Venezuela, Brazílie) - Eira barbara senex (Střední Mexiko až severní část Hondurasu) - je klasifikován jako zranitelný - Eira barbara senilis (severní Ekvádor) - Eira barbara sinuensis (Kolumbie a Venezuela)

Taxonomie