Dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum) je noční motýl patřící mezi lišajovité, který patří v České republice k poměrně hojným druhům, ale směrem na západ ve střední Evropě je pak vzácnější. Narozdíl od většiny ostatních nočních motýlů, lítá dlouhozubka přes den za poledního slunce a i v noci podobně jako ostatní dlouhozubky.

Popis

Dlouhozobku lze poznat podle rychlého kmitavého letu a mimořádně dlouhého sosáku. Je poměrně malá, s rozpětím předních křídel cca 5 cm, každé křídlo je tak 2 až 2,5 cm dlouhé. Zavalitější tělo a první pár křídel mají šedohnědou barvu, druhý pár křídel je dooranžova. Zadeček je poset odstávajícími šupinami s bílými a černými skvrnkami.

Vajíčko

Samičky během sání potravy kladou pojednom vajíčka na svízel, na ptačince a podobné, která mají nazelenalou barvu. Vajíčka jsou hladké malé koule.

Housenka

Po 4 až 6 dnech se z vajíček líhnou malé zelené housenky, které jsou na hřbetě bíle tečkovány. Housenka se vyvíjí přibližně 20 dnů, načež se následně zakuklí. Jelikož se dlouhozobka rodí v Česku v průběhu roku ve dvou generacích, první generace housenek se objevuje mezi zářím a říjnem a druhá mezi červnem až srpnem. Mezi hostitelské rostliny, na kterých se housenka živí, patří různé druhy svízelů.

Kukla

Housenka před stádiem kukly změní barvu na hnědou a vytvoří si řídký podzemní kokon, ve kterém se dlouhozobka vyvíjí. Kukla je pak světle okrově zbarvená s tmavším žilkováním. Dospělci se z kokony líhnou v poledních hodinách a po ztuhnutí křídel odlétají.

Výskyt

Dlouhozobka svízelová patří mezi tažné druhy. Vyskytuje se na okrajích lesů, výslunných stráních, ve stepních oblastech, parcích, zahradách a i často uprostřed velkoměst. Byl pozorován i vysoko v horách, kde se může rozmnožovat, ale kvůli chladnému podnebí zde nemůžou generace dlouhodobě přežívat a populace je závislá na migrujících jedincích z nižších oblastí. Vzhledem ke své nenáročnosti na život se vyskytuje v celé Evropě vyjma nejsevernějších oblastí od Portugalska po Turecko. Mimo Evropu se vyskytuje taktéž v severní Africe a Asii. Trvale se vyskytuje v jižní Evropě a v částech střední Evropy, kde je tepleji. Na území České republiky migruje každoročně velký počet jedinců z jižnějších oblastí a to převážně v průběhu května.

Výskyt v Česku

Do Česka přilétá každoročně dlouhozobka na začátku léta z jihu. Imága létají od srpna do pozdního podzimu, kdy se opět vracejí na jih do teplejších krajin, aby se následujícího roku tito jedinci opět na území zrodu vrátili.

Způsob života a potrava

Dlouhozobku se sice řadí mezi noční motýly, přesto ji je možné potkat spíše za dne, kdy saje nektar z květů všemožných druhů rostlin. V přírodě to jsou to nejčastěji hadince, mydlice, bodláky, hvozdíci a různé druhy chrp, v zahradách pak plamenka, kakosty či petúnie. Na rozdíl od jiných druhů motýlů není vybíravá a nachází se všude, kde je dostatek rozkvetlých květin. Při sání neusedá na květ a rychlým třepotáním křídel, podobným kolibřičímu letu, se udrží ve vzduchu. Proto v případě laiků dochází k záměně dlouhozobky s kolibříkem.