Australopithecus je rod vymřelých lidoopů, který patří k linii vedoucí k člověku. V překladu znamená „jižní opice“, protože žil na jihu Afriky. Podle současných představ žili na rozhraní třetihor a čtvrtohor, to je asi 2 až 4 miliony let před naším letopočtem. Žili na území Afriky ve stepích a lesostepích. Australopithekové byli již vzpřímení, lebka připomínala spíše lebku opice (mozkovna měla objem 500 cm³), chrup se už blížil dnešnímu člověku – špičáky se téměř zarovnaly s ostatními zuby. Australopithecus měřil kolem 120 cm a vážil kolem 35 kg (asi jako dnešní osmileté dítě). Měl výrazné nadočnicové oblouky. Živil se převážně rostlinnou potravou – sběr plodů a drobných živočichů. Žil ve tlupách pod převisy skal nebo pod jednoduchými přístřešky z křoví a větví. Používal nejjednodušší nástroje z kostí, klacků a kamenů. Největším nalezištěm australopitéka je Tanzanie. Nejdůležitějším z nálezů je AL 288-1 „LUCY“.

Druhy australopitéka

Afarensis ''Australopithecus afarensis'' byl pojmenován v roce 1978 D. Jonhansonem a Tim Whitem. Je to jeden z více prozkoumaných Australopitheků, díky mnohým nálezům. Bylo nalezeno více než 300 fosilií tohoto druhu převážně v Tanzanii, Keni a Etiopii. Australopithecus afarensis žil přibližně před 4,1 až 2,7 milionu let. Hlavni znaky ''A. afarensis'': - Nízké čelo - Kostěný oblouk nad očima - Plochý nos - Zuby jsou podobné dnešnímu člověku - Pánev a kosti nohy jsou podobné dnešnímu člověku - Samice byly menší než samci (pohlavní dimorfismus) ''Australopithecus'' se zřejmě často pohyboval na stromech, protože jeho prsty a chodidla byly více zahnuty a delší než prsty a chodidla dnešního člověka. Africanus Raymond Dart nalezl v listopadu roku 1924 lebku která připomínala lebku nedospělé opice. Raymond Dart prohlásil, že tato lebka je lebka předků dnešního člověka a pojmenoval tento druh ''Australopithecus africanus''. Stejně jako lebka opice i tato lebka měla protáhlý obličej, malou mozkovnu, ale chrup se významně odlišoval od chrupu opice. ''Australopithecus africanus'' se vyskytoval v období před 3 až 2,5 milionu let. Anamensis Australopitheacus anamensis žil na území dnešního státu Keňa asi před 4 miliony let. Byl bipední a schopný šplhu. Podle stavby zubů se předpokládá, že byl všežravý a svou potravu si opatřoval sběrem plodin. Spekuluje se, že je základem všech Australopitheaků. Garhi ''Australopithecus garhi'' existoval pravděpodobněv období před dvěma až třemi miliony let v regionu Etiopie. První pozůstatky ''A. garhi'', které byly nalezeny, byla lebka, zuby a kosti končetin. Nalezeny byly Berhanem Asfawem a Timem Whitem. Byl to důležitý a překvapující nález, protože Garhi, i přestože měl malý mozek, už používal a vyráběl nástroje k rozdrcení kostí zvířat, aby se dostal k výživnému morku. Ještě před objevením australopitéka garhi byl za prvního tvora schopného používat nástroje považován až rod Homo. ''Australopithecus garhi'' je tedy považován za propojení mezi rody ''Australopithecus'' a ''Homo''.