Zlatí retrívři patří mezi nejoblíbenější plemena psích společníků. Často se stávají přímo členy rodin svých lidí, a tak je přirozené, že chovatelé chtějí mít k dispozici co nejlepší údaje o potenciálních nemocích a vývoji života těchto mazlíčků. To je asi hlavní důvod, proč Morissova zvířecí nadace z Colorada tento svůj dlouhodobý vědecký výzkum spustila.  

Nově publikovaná studie pak shrnuje stávající demografické údaje své výzkumné psí kohorty, stejně jako statistiky zdravotního vývoje tohoto vzorků retrívři populace. Ve studii se tak objevují i informace o procentuálním výskytu rakoviny či statistikách úmrtí po 10 letech. Práce byla publikována nyní, jelikož ale její příprava a vyhodnocení nějakou dobu trvala, údaje se vztahují ke květnu 2021. Jejími autory je pak skupina vědců, která zahrnuje veterináře, biology i genetiky. 

Tři tisíce mladých retrívrů

V roce 2012 začal monitoring skupiny 3000 mladých zlatých retrívrů z celých Spojených států. Jejich sledování probíhá jak formou pravidelně vyplňovaných zdravotních dotazníků, tak příležitostným odebíráním biologických vzorků. Do projektu jsou tak zapojeny tisíce chovatelů a stovky veterinářů. Účastníci výzkumu navíc mají rozšířené preventivní roční prohlídky tak, aby bylo psí zdraví popsáno co nejpřesněji. 

Podle autorů je tento „Celoživotní výzkum zlatých retrívrů“, jak se projekt nazývá, vůbec nejrozsáhlejší hromadnou studií prováděnou ve veterinární vědě. Nezaměřuje se přitom jen na konkrétní statistiky nemocnosti, ale umožňuje sledovat i to, jak se vyvíjí zdraví a celkový stav psů v závislosti na jejich životním stylu, výživě a podobně.  

Nádor cév

Nově publikovaná studie představuje jen malou statistickou výseč z širokých očekávání, která autoři projektu mají. V současné práci se zaměřují hlavně na statistiky výskytu čtyř hlavních forem rakovin u psů. Publikovaná data mají význam hlavně pro veterináře a případné na ně navázané studie.

Pro příklad ale uveďme, že u sledovaných retrívrů se po deseti letech nejčastěji nacházela leukémie, osteosarkom, nádory mastocytů (buňky např. na kůži) a tzv. hemangiosarkom. Právě posledně jmenovaný – velmi agresivní zhoubný nádor cév, nejčastěji se vyskytující v oblasti sleziny – vykazoval statisticky nejčastější výskyt a také byl nejčetnější příčinou úmrtí v rámci rakoviny. 

Studie i celý dlouhodobý projekt ale poskytují mnohem obsáhlejší a hlubší data. Autoři doufají, že význam jejich zjištění bude mít dlouhodobý dopad, což ostatně odpovídá dlouhodobosti výzkumu. Na takto obsáhlá veterinární data totiž mohou navazovat další výzkumy po celé desítky let. A to je to hlavní, co by si autoři přáli.

Uvědomují si totiž, jak důležitou roli v životě mnoha rodin hrají psí mazlíčci, pro milující a inteligentní zlaté retrívry to pak platí velmi výrazně. Každý další vědecký výzkum, který umožní predikovat zdravotní vývoj a pomůže v prevenci proti zdravotním rizikům, tak má zásadní praktické dopady pro chov a veterinární péči.