Načítání obsahu, prosím počkejte

Nebezpečné průjmy u křečka. „Mokrý ocásek“ se bez pomoci neobejde

8. 12. 2021 – 8:41
0
Nebezpečné průjmy u křečka. „Mokrý ocásek“ se bez pomoci neobejde Ilustrační snímek | zdroj: Pixabay

Pro hlodavčí mazlíčky nezřídka platí, že jejich drobná tělesná konstituce může být jistou nevýhodou. Ne snad, že by to byla neduživá zvířátka, ale je pravda, že některá onemocnění je dokážou velmi rychle vyčerpat. Typickým příkladem jsou bakteriální infekce způsobující těžké průjmy. Ty sice dovedou zahubit i velká zvířata, člověka nevyjímaje, u křečků a křečíků ale dovedou nabrat velmi rychlý spád. 

Asi nejběžnější ze závažných průjmových onemocnění způsobuje bakterie Lawsonia intracellularis. Odborně je toto onemocnění zvané proliferativní ileitida, pro své projevy si ale v angličtině vysloužila přiléhavé označení „wet tail“ – mokrý ocásek. To proto, že zvíře má tak urputný a vodnatý průjem, že chovatel v podstatě neustále sleduje mokrou záď svého mazlíčka. Netřeba asi zdůrazňovat, že takový průběh vede k velmi rychlé dehydrataci organismu.  

Vedle toho se ale objevují i další bakteriální nemoci se stejným průběhem, které se souhrnně pod „mokré ocásky“ řadí. Jsou to například clostridie, které naopak škodí starším křečkům či přemnožená mikroflóra Campylobacter jejuni. K nakažení může dojít nejčastěji od jiných křečků, typicky si problém doneseme už ze zverimexu. V případně přemnožení střevních bakterií se pak jako příčina uvádí stres způsobující nerovnováhu v těle a oslabení imunity. 

Choroba nejčastěji postihuje mladé křečky do 10 týdnů věku, ohrožuje ale zvířata v každém věku. Podle některých studií se zdá, že náchylnější jsou křečci zlatí, v bezpečí ale není žádný druh. Ještě se na toto konto dodává, že u starších křečků možná nejde o bakterii Lawsonia, ale Clostridium, nicméně efekt „mokrého ocásku“ i průběh onemocnění je stejný. 

Vedle neustále mokré zadní části těla křečků patří mezi další příznaky letargie, ztráta chuti k jídlu, zacuchaná srst, podráždění, zvláštní pohyb v nahrbeném postoji. V extrémních, delší dobu neřešených případech může dojít i k vyhřeznutí střevních tkání ven. Při neléčení ale zvíře poměrně rychle hyne.  

Bez veterináře to nepůjde

Tuto chorobu v podstatě nejde léčit podomácku a je nutný rychlý veterinářský zásah. Snad jen u slabších projevů lze po konzultaci s lékařem nasadit antibiotické kapky. Při těžších případech je prognóza značně nejistá, šance na vyléčení bez pomoci prakticky nulová. Klíčové je zavodnění organismu, zastavení průjmů, antibiotická léčba a někdy vnucená či umělá výživa. I tak je smutným faktem, že velká část nakažených křečků uhyne. 

Prevencí je obezřetnost při pořizování nových křečků. Kupované mládě by mělo být vitální, aktivní a s čistým a suchým zadečkem. Pokud zjistíme, že má některý z našich křečků mokré pozadí, je nutná okamžitá izolace. Vždycky je nějaká šance, že domácí diagnóza byla špatná a křeček má jen prostý zažívací průjem způsobený například přemírou vodnatého ovoce. Obecně ale platí, že při podezření je nutná velká opatrnost, choroba je velmi nakažlivá (jen mezi křečky, člověka neohrožuje) a rychlá.

Zdroje:  Vlastní , petplace.com

Nejnovější články