Hadí svlékání je přirozený proces daný strukturou jejich kůže. Zajímavé je, že mezi obratlovci jsou spíše výjimkou v tom, že vytváří souvislou svlečku (tzv. exuvie), tedy že se svlékají celí naráz. To známe spíše od hmyzu či korýšů, ostatní plazi odlučují kůži po cárech. Doba mezi svlékáními není stejná – záleží na rychlosti růstu i na životním prostředí. Obecně lze říci, že mladí hadi se svlékají v řádech týdnů, dospělci a staří spíše jen několikrát do roka, někdy i méně.

Podle různých indicií lze poznat, že se svlékání blíží. Některé z těchto projevů mohou začínajícího chovatele vystrašit, je proto dobré vědět, že jsou zcela přirozené. Za těchto situací byste měli zpozornět:

• Hadí oči změní barvu v mléčnou či zašedlou. Oční víčko mají totiž tvořené zvláštní šupinou, která se uvolňuje mezi prvními a tak se hadí zrak na čas jakoby zakaluje. Hned po svlečení by tento jev měl ale odeznít.
• Stará kůže začíná matnět a její lesk je zamlžený.
• Had se projevuje plašeji a častěji se schovává. Také může být podrážděný a agresivní.
• Zvíře méně žere, případně stravu odmítá úplně.
• V teráriu se snaží vyhledávat hrubé povrchy, případně se častěji namáčí do vody.

Právě s hrubými povrchy souvisí samotný začátek svlékání. Had se totiž snaží starou kůži protrhnout, tře se proto o vhodný, tvrdý materiál. Natržení se většinou povede na hlavě, had pak pokračuje v odírání, až se stará kůže oddělí a had se z ní postupně dostane.

Detail svlečky hadí kůže. Je vidět, že součástí jsou i šupiny očních víček. | zdroj: commons.wikimedia.org (autor Myllittlefinger)

Pokud mu v této náročné práci chcete nějak pomoci, pak můžete:

• Zajistit, aby v teráriu byl dostatek vhodných předmětů či povrchů pro svlékání. Kameny, tvrdé dřevo (hlazené větve bez třísek) a podobně. Je potřeba si dávat pozor, aby povrchy byly sice tvrdé či hrubé, ale aby nikde nevznikaly ostré hrany.
• Terárium by obecně mělo mít dostatečně vlhké prostředí, při svlékání je to ale klíčové. Ve vlhku je kůže měkčí a hadovi se s ní lépe pracuje. Někteří chovatelé nechtějí riskovat utonutí hada (i když jsou druhy, co se rády koupou) a tak vybaví terárium miskou s rašeliníkem či mechem. Vzniká tak vlhké prostředí, kterým může had pohodlně prolézat.
• Hadovi pomůžete i tím, že na něj před svlékáním a během něj nebudete sahat. Pokud si to nějaká nutnost vyžádá, myslete na to, že krátce po svlečení má citlivou kůži, která se snadno potrhá špatnou manipulací.
• Po svlečení důkladně prozkoumejte vzniklou exuvii. V ideálním případě se kůže oddělila v jednom kuse – pokud ne, je dobré se podívat, zda na hadovi ještě nějaká stará kůže nezbyla. Velkou pozornost věnujte tomu, zda se odloučila i oční víčka, tedy zda exuvie na místě očí nemá prázdné dírky. Pokud ano, je potřeba se ujistit, že kolem očí či přímo v očích plazovi nezbyly kousky kůže. Mohly by mu způsobit záněty.

Když nastane tzv. neúplné svlečení, může to indikovat nějaký problém. Pokud zůstaly části staré kůže i jinde na těle, může to znamenat, že had neměl vhodné prostředí. Terárium je příliš suché, nemá vyhovující prostředí, případně nemělo zvíře k dispozici vhodný povrch k tření se.

Někdy je potřeba stav nové kůže zvážit a ne vždy panuje shoda. Někteří chovatelé se například domnívají, že pokud se stará víčka neodloučila, neměla by se odstraňovat, ať nedojde k podráždění. Jiní ale tvrdí opak. Obecně platí doporučení, že situaci je dobré sledovat a že když si chovatel není jistý, měl by se poradit s veterinářem.

Neúplné svlečení může být také příznakem oslabení organismu vlivem například parazitů, podvýživy, vnitřních abscesů a podobně. Zopakujme, že klíčovým smyslem je v tomto případě intuice.

Svlékání je proces přirozený. Pokud je po něm had vitální a působí zdravě, není obvykle důvod k obavám. V opačném případě by se však nemělo nic zanedbat. Hadi se ze svlékání vzpamatovávají rychle a problém trvající několik dní si žádají odbornou pomoc.