Načítání obsahu, prosím počkejte

Tygři mají stejně pestré osobnosti jako domácí kočky

Tygři mají stejně pestré osobnosti jako domácí kočky Ilustrační snímek | zdroj: Pixabay

Zeptejte se jakéhokoliv chovatele kočky, zda má jeho mazlíček vlastní osobnost, a dozvíte se jedno: „určitě“. Teď se ale k souhlasnému přikývnutí mohou přidat i vědci zabývající se tygry. Podle jejich studie publikované v magazínu Royal Society Open mají totiž tyto velké kočky individuální charakteristiky.

Vědci zkoumali chování 248 sibiřských tygrů ve dvou oddělených populacích v Číně. Ty žijí ve stavu polozajetí – lidé hlídají jejich rezervace, zároveň si drží pečlivou kontrolu nad stavem zvířat, novými přírůstky a podobně. Tygři se nacházejí v rozsáhlých oblastech, kde jim je umožněno žít alespoň částečně přirozeným způsobem života, ačkoliv jsou pod dozorem jako v zoo a je jim poskytována veterinární péče i strava, pokud zvíře samo neloví. Sibiřští tygři jsou totiž tak extrémně ohrožení, že i čínská vláda na jejich ochranu vynakládá značné prostředky.

Právě dobrý přehled o jedincích a možnost kočkovité šelmy bedlivě sledovat byl základ metodiky nové studie. Vědci mohli analyzovat chování tygrů a použít k vyhodnocení poznatků klasický osobnostní dotazník, jaký se používá v lidské psychologii. Ten se v minulosti dařilo aplikovat i na chování kočičích mazlíčků, teď se ukazuje, že velké kočky se od těch malých zase tolik neliší. Individualitu jednotlivých jedinců potvrzují i pracovníci rezervací, kteří své svěřence dobře znají a všímají si, že každý tygr je jiný.

Vyhodnocení výsledků, při kterých se sledovali povahové rysy jako sebejistota, upřímnost, útočnost či divokost, přitom rozdělilo zvířata do dvou základních kategorií, které si vědci pojmenovali „majestátní“ a „klidní“. Ti majestátní byli zdravější, častěji lovili živá zvířata, častěji se jim i dařilo páření. Lidští pečovatelé tyto jedince dobře znali jako dominantnější ve skupině.

Tygři s mírnější povahou ale nebyli nutně slabší, protože klidnější povaha a schopnost spolupracovat má i evoluční výhody. Tito jedinci si neobvykle dlouho udržovali „hravou“ fázi života, dostávali se do méně konfliktů a díky neagresivitě vůči jiným tygrům se jim i dařilo se dělit o krmení či kořist. Různé povahy tak mohou představovat v různých situacích výhody a jindy nevýhody – i proto asi existují tak rozdílné charakteristiky. Žádná z nich ale není nutně lepší nebo horší, proto se objevují vedle sebe. Autoři výzkumu s nadsázkou píší, že je tak trochu uklidňující vědět, že nemusíte být vždy jen agresivní, divoký a dominantní, abyste jako tygr přežili.

Zdroje:  Vlastní , royalsocietypublishing.org

Nejnovější články